Břečťan popínavý – Hedera helix
Je to stálezelená, popínavá, dřevnatá liána uchytávající se množstvím krátkých kořenů, které zarůstají do podkladu. Šplhá 10-20 m, dožívá se až několika set let. Jeden z nejstarších exemplářů břečťanu v ČR roste v Národním parku Podyjí na zřícenině Nového Hrádku u Lukova. Nektar z břečťanu je poslední bohatou podzimní pastvou včel. Plody jsou černě zbarvené kulovité bobule až 1 cm velké, které vytrvají na rostlině až do jara.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6d/Billeder_af_nordens_flora_%28Plate_249%29_BHL10459699.jpg
Kde roste: Břečťan snáší trvale hluboký zástin, rozkvétá však jen na plném osvětlení. Nemá velké nároky na vláhu ani na podklad. Roste na bohatých půdách, ale i na sutích, skalách nebo zdích. Je dosti odolný proti mrazu, přesto mladé výhony občas namrzají.
Využití: V zahradní a krajinářské tvorbě je odedávna používán, časté jsou pěstované exempláře v parcích, zahradách, na hřbitovech nebo zdech zámků a hradů. Je používán k zakrytí nevzhledných zdí budov nebo oplocení. Velmi často je vysazován jako funkční náhrada trávníku v zastíněných polohách i na sušších stanovištích.
Lidové léčitelství: V lidovém léčitelství se používají čerstvé i sušené listy jako prostředek k odkašlávání, hojení ran, ve větší dávce však může způsobit zúžení cév a zpomalení srdečního rytmu.
cz
CZ
EN
DE
