Buk lesní – Fagus sylvatica
Strom velkých rozměrů. S rovným válcovitým kmenem a tenkou, šedou borkou. Může dorůst až 40 m výšky a průměru kmene 1,5 m. Nápadné jsou dlouhé, ostře zašpičatělé pupeny. Listy jsou eliptické, až 10 cm dlouhé, celokrajné. Na okraji listů mohou být bělavě pýřité. Na podzim barví do žluta. Plodem jsou nažky (bukvice) uzavřené po dvou v dřevnaté číšce.
Franz Eugen Köhler, Köhler's Medizinal-Pflanzen / https://commons.wikimedia.org/wiki/Fagus_sylvatica#/media/File:Fagus_sylvatica_-_K%C3%B6hler%E2%80%93s_Medizinal-Pflanzen-060.jpg
Kde roste:
Buk je dřevina snášející i silný zástin a má střední nároky na obsah vody v půdě. Nemá zvláštní nároky na typ
podloží, ale je citlivý na pozdní mrazy a vyhovuje mu mírné oceánské klima. U nás se vyskytuje od středních poloh až
po horské oblasti. V Podyjí je jeho výskyt častější ve vyšší nadmořské výšce západní části národního parku, kde tvoří
smíšené porosty s dubem a jinými dřevinami (např. habrem a jedlí).
Využití:
Nejdůležitější hospodářská listnatá dřevina v Česku. Dřevo je tvrdé, roztroušeně pórovité. Cenné části dává hladká
část kmene. Zbytek se spotřebuje na palivo nebo celulózu. Bukvice jsou chutné po upražení. V lese slouží jako
oblíbená potrava zvěře. V zahradní a krajinářské tvorbě má pevné postavení. Známé jsou např. kultivary „Pendula“
(převislý habitus), „Rohanii“ (tmavě purpurový, nepravidelně laločnatý list), „Zlatia“ (zlatožluté zbarvení) apod.
Buk je dřevina dlouhověká.