Drobnosti i změny k nepoznání. Nová výstava ukazuje Podyjí v proměnách času

Znojmo bez přehrady, Gránické údolí bez stromů nebo okolí vesnic bez velkých lánů. Nová výstava Podyjí v proměnách času ve znojemském Domě umění zavede návštěvníky na téměř čtyřicet konkrétních míst a ukáže, jak se za posledních sto let změnily. Zájemcům se otevře 18. ledna 2018.

Výstava je rozdělená do několika témat. Lidé tak budou moci na historických a současných fotografiích pozorovat proměnu Znojma a okolních obcí, údolí řeky Dyje nebo historických památek či státní hranice. „Chtěli jsme vizuálně zdokumentovat a porovnat jedno místo s delším časovým odstupem. Každou lokalitu tak ukazuje historická fotografie, pohlednice nebo obraz a zároveň co nejpodobnější fotografické zachycení ze současnosti,“ popsal kurátor výstavy Antonín Reiter z Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Část historických pohlednic a snímků na výstavu poskytli soukromí sběratelé, fotografové a některé instituce. Část autoři expozice nalezli ve sbírkách Jihomoravského muzea, které letos oslaví 140 let své existence. Současnou podobu míst zdokumentoval fotograf Petr Lazárek ze Správy Národního parku Podyjí. „Některá místa se změnila k nepoznání, některá jen v drobnostech. Na snímcích je ale dobře vidět, jak jsme v posledním staletí přistupovali ke svému okolí i jak jej měnily dějiny,“ uvedl Lazárek.

Výstavu Podyjí v proměnách času společně připravili Jihomoravské muzeum ve Znojmě a Správa Národního parku Podyjí. Otevře ji 18. ledna od 19 hodin přednáška biologa Martina Škorpíka právě o proměnách krajiny Podyjí. Zájemci si ji budou moci prohlédnout až do 25. března 2018. Výstava vychází ze stejnojmenné připravované knihy srovnávacích fotografií. Její příprava trvala tři roky a Správa Národního parku Podyjí ji vydá v únoru.

Příběhy míst - Hardecká vyhlídka – Na konci 19. století byl nad rakouským městečkem Hardegg postaven altán, tehdy pojmenovaný po dvorní dámě císařovny Alžběty a vranovské hraběnce Luitgardě z Mniszku. Po roce 1918 změnil své jméno na Masarykovu vyhlídku. Brzy po skončení Druhé světové války se ale ocitl v nepřístupném hraničním pásmu a začal chátrat. Pohraničníci jej nakonec v osmdesátých letech úplně strhli. Do dnešní podoby vyhlídku zrekonstruoval Rakouský turistický klub v roce 1990.

Luitgardina vyhlídka byla postavena nad rakouským městečkem Hardek. Jméno upomíná na vranovskou hraběnku Luitgardu z Mniszku, dvorní dámu císařovny Alžběty. Autor neznámý, konec 19. století.

V roce 1918 byl altán přejmenován na Masarykovu vyhlídku. Po roce 1951 se vyhlídka ocitla v nepřístupném hraničním pásmu a rychle podléhala zkáze. Ševčík, sedmdesátá léta 20. století.

V osmdesátých letech byla vyhlídka stržena pohraničníky. Zůstaly jen základy stavby. Josef Vlasák, 1990.

Za významného přispění pana Waltera Wenzela byla Luitgardina, dnes Hardecká, vyhlídka v roce 1990 rekonstruována Rakouským turistickým klubem a předána tehdejší Správě Chráněné krajinné oblasti Podyjí. Petr Lazárek.