Správa národního parku Podyjí

Provoz každé drůbežárny podléhá striktní legislativě a dozoru kontrolních institucí. Také následné skladování drůbežího trusu a jeho aplikace na zemědělské pozemky je regulováno. Základním povolovacím dokumentem drůbežárny je tzv. integrované povolení, které vydává Krajský úřad Jihomoravského kraje (KÚ), odbor životního prostředí. Lukovské drůbežárně bylo toto povolení vydáno před zahájením provozu v roce 2004. Opětovné využívání drůbežárny, která nějaký čas nebyla provozována, nelze dle nálezu soudu považovat za nový provoz, který by musel mít nové integrované povolení. Součástí integrovaného povolení jsou přesně dané podmínky provozu zařízení, jako jsou např. maximální emisní limity amoniaku a pachových látek do ovzduší, technologie krmení, napájení a vyskladňování drůbeže, nakládání s odpadní vodou nebo trusné hospodářství. Mj. platí, že je nutno používat nejpokročilejší dostupné technologie pro ochranu ovzduší (tzv. BAT). Dle sdělení zodpovědných pracovníků KÚ by v současnosti platné (nové od r. 2018) technické požadavky na provoz drůbežáren dle závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) měly být již na takové úrovni, že by mimo dny manipulace a vyskladňování drůbeže již nemělo docházet k obtěžování okolí drůbežáren zápachem. Jedná se např. o speciální složení krmných směsí obsahující biotechnologické přípravky, které snižují emise amoniaku. Tyto přípravky se mohou také aplikovat do napájení nebo na podestýlku, na rošty a skládky exkrementů. Dále se jedná o vyšší technologický standard větracích systémů. Pouze ve dnech expedice brojlerů a odvozu trusu lze očekávat zvýšenou koncentraci pachových látek v ovzduší (2–5 dní). Jeden turnus chovu brojlerů trvá cca 6 týdnů. Kontrolními institucemi, na které se lze obrátit při podezření na porušování standardů BAT či jiných legislativních předpisů, je v tomto případě KÚ, odbor životního prostředí (ŽP), Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) nebo Krajská hygienická stanice (KHS). 

Při nakládání s drůbežím trusem i jinými hnojivy musí zemědělci dodržovat zejména zákon o hnojivech, nitrátovou směrnici a také standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) a povinné požadavky na hospodaření (PPH), jinak se vystavují riziku postihu (snížení dotací). Dle sdělení zodpovědných pracovníků Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) byla povinnost zemědělců vést tzv. rozvozové plány hnojiv zrušena. Zemědělci jsou povinni vést tzv. evidenci hnojení, kterou předkládají ex post ke kontrole příslušné instituci (ÚKZÚZ, ČIŽP). Většina výše uvedených podmínek hospodaření spadá do oblasti provozně-technické, administrativní, hygienické či veterinární, kontrola veřejností je z důvodu složitosti celého systému možná pouze u některých kontrolovaných požadavků. 

Celá oblast Znojemska patří do tzv. zranitelné oblasti dusičnany (ZOD), čili zde platí přísnější limity pro použití dusíkatých hnojiv dle nitrátové směrnice. Je také potřeba mít na zřeteli rozdělení hnojivých přípravků na hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem (kam spadá i drůbeží trus nebo tekutá kejda), na hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem (hnůj nebo tuhá kejda) a minerální dusíkatá hnojiva. Každé z těchto typů hnojiv má jinak povolený způsob a termín aplikace. Podle zákona na ochranu zemědělského půdního fondu i sdělení kompetentních úředníků KÚ je použití drůbežího trusu na orné půdě povoleno jakožto použití statkového hnojiva organického původu a jeho použití je i považováno za faktor standardně zvyšující půdní úrodnost, protože zvyšuje obsah organické hmoty v půdě. Je pouze nutné dodržet stanovený limit přísunu dusíku do půdy a to nastavením hnojivé dávky.

Velké množství informací o zemědělském hospodaření ve svém okolí může každý občan získat z mapového registru LPIS, který je přístupný veřejnosti na tzv. Portálu farmáře (na webu MZe http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/). Zde jsou registrovány všechny zemědělské podniky v ČR, včetně svých provozoven a v mapových podkladech lze získat také velké množství informací nejenom o jednotlivých zemědělských kulturách, poskytovaných dotacích, geografických podmínkách pro zemědělskou produkci, ale i o podmínkách ochrany životního prostředí v dané oblasti.

Co mohu jako běžný občan kontrolovat dle výše uvedených předpisů?

1. Dodržování zákazu použití dusíkatých hnojiv 3 m od vodního útvaru (vodní útvary nalezneme ve Veřejném registru půdy LPIS – http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/ v záložce „Životní prostředí“).

2. Dodržování zákazu hnojení hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem (drůbeží trus, tekutá kejda) a minerálních dusíkatých hnojiv pro řepku a ozimou pšenici v termínu od 1.11. – 31.1. (a minerálních dusíkatých hnojiv pro ostatní plodiny v termínu 15.10. – 31.1.).

3. Dodržování zákazu aplikace dusíkatých hnojiv na půdu zaplavenou, přesycenou vodou, promrzlou (teplota pod 0°C) nebo pokrytou sněhem.

4. Sklady statkových hnojiv a polních hnojišť, zda nedochází k úniku tekutých látek do okolí.

5. Dodržování povinnosti zapracování tekutých statkových hnojiv (kejdy, nebo kejdy s rozpuštěným drůbežím trusem) nebo kapalných organických do půdy nejpozději do 24 hodin po aplikaci hnojiv na povrch orné půdy. Výjimku tvoří řádkové přihnojování porostů hadicovými aplikátory – to je povoleno. Existují různé typy aplikátorů – vlečené nebo se zapravením hnojiva do půdy pomocí botky nebo disku.

6. Dodržování standardů BAT při provozu drůbežárny (nejpokročilejší technologie) – je možno hlásit i podezření na nedodržování pravidel při obtížném zápachu.

Při podezření na porušení pravidel či legislativních předpisů (body 1. – 5.) je možno podat podnět na ÚKZÚZ, odbor kontroly zemědělských vstupů v Brně, který je kompetentní ke kontrole dodržování výše uvedených pravidel v oblasti použití hnojiv. Při havarijní události ohrožující více složek životního prostředí (vodu, vzduch, půdu) je vhodné kontaktovat ČIŽP. Při podezření na použití nevhodné technologie v drůbežárně (bod 6., při obtěžujícím zápachu) podat podnět na KÚ, odbor ŽP nebo ČIŽP. Při podezření na překročení limitu znečištění ovzduší je možno kontaktovat i Krajskou hygienickou stanici (KHS). Při podezření z porušení pravidel je přínosem co možná nejkvalitnější dokumentace (fotografie, videa, přesný zápis data a času apod.), kterou lze přiložit k podnětu na kontrolní instituci, případně o jejím pořízení při podání informovat.

Na závěr je nutné konstatovat, že legislativa na úseku ochrany přírody a krajiny – zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dálen jen „ZOPK“) se dotýká provozu drůbežáren či jiných zemědělských chovů minimálně. Správa NP nemá zákonné zmocnění kontrolovat provoz drůbežáren. Zemědělské hospodaření může Správa NP ovlivňovat pouze nepřímo prostřednictvím ustanovení ZOPK týkajících se např. použití biocidů, ochrany druhů rostlin a živočichů, ochrany dřevin rostoucích mimo les, ochrany významných krajinných prvků apod. Další možností, kterou Správa NP užívá, je motivace zemědělců k použití postupů přátelských k životnímu prostředí za pomoci dotačních pobídek.

Příslušná legislativa:

zákon č. 76/20020Sb., o integrované prevenci
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanov emisní limity
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech
vyhláška 274/1998 S., o skladování a způsobu používání hnojiv
nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí – nitrátová směrnice
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF)

Adresář kompetentních institucí:

KÚ: Jihomoravský kraj, Krajský úřad, Žerotínovo nám. 3, 601 82 Brno
elektronicky: posta@kr-jihomoravskycznebo datovou schránkou ID: x2pbqzq

ČIŽP: Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Brno, Lieberzeitova 748/14, 614 00 Brno, elektronicky: bn.podatelna@cizpcz nebo datovou schránkou ID: 6umdzr3

ÚKZÚZ: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, oddělení kontroly zemědělských vstupů Brno, Hroznová 2, 656 06 Brno, elektronicky: podatelna@ukzuzcz nebo datovou schránkou ID: ugbaiq7

KHS: Krajská hygienická stanice JmK, územní pracoviště Znojmo, MUDr. Jana Janského 15, 669 02 Znojmo, elektronicky: podatelna@khsbrnocz nebo datovou schránkou ID: jaaai36

^{Zpracováno dle informací:
Městského úřadu Znojmo, odboru ŽP; KÚ v Brně, odboru ŽP; Ministerstva životního prostředí, odboru posuzování vlivů a integrované prevence; ÚKZÚZ Brno, ČIŽP a Správy NP Podyjí}

^{Veronika Dubovská, únor 2020}