Správa národního parku Podyjí

^{Správa Národního parku Podyjí pastvou pečuje 130 hektarů nelesního území Národního parku Podyjí. Stáda můžete potkat například na Kraví hoře, vřesovištích u Popic a Havraníků nebo Mašovické střelnici.  Foto: Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí}

Areál bývalého kravína v Popicích noví majitelé Bogdanovi právě přestavují na penzion. Zázemí zde našla ale i malá farma. Stádo ovcí pomáhá udržovat přilehlý areál s loukami, pastvinami a četnými stromy a keři. Ovce, "živé sekačky", udržují trávníky a přitom nepřímo zamezují zarůstání okolí penzionu nežádoucí bylinnou a dřevinnou vegetací. Spásané plochy pro svůj život navíc potřebuje například i vzácný koniklec velkokvětý, křivatec český, vstavač kukačka či kudlanka nábožná. Podobně jako Bogdanovi spojilo farmaření s nabídkou ubytování a jiných služeb řada dalších drobných zemědělců v Národním parku Podyjí a jeho ochranném pásmu. Nabízí tak zajímavou alternativu masové turistice i velkým zemědělským družstvům. Drobní farmáři navíc umožňují přežití i ohroženým rostlinám a živočichům.

Koně a motýli

^{Hnědásek květelový - V minulosti velmi rozšířený motýl je nyní na Červeném seznamu ohrožených motýlů České republiky. V Podyjí žije jedna z nejbohatších populací na Havranickém vřesoviště. Vyhovuje mozaika sečených luk s kvetoucími bylinami a pastviny. FOTO: Robert Stejskal / Správa Národního parku Podyjí}

Zemědělské hospodaření se službami turistům spojuje také areál penzionu s koňskými stájemi a jízdárnou „Osada Havranů" v nedaleké obci Hnanice. Na jeho chodu se podílejí manželé Chvatíkovi. V okolí obce tak návštěvníci narazí na několik výběhů s koňmi, ve kterých se prohánějí jejich čtyřnozí svěřenci. Některé tyto plochy poskytla koňské farmě do pronájmu přímo Správa Národního parku Podyjí. Důvodem je fakt, že šetrná koňská pastva umožňuje přežití naprosto unikátních druhů hmyzu. Žijí zde díky ní vzácní brouci, kteří se živí koňskými koblihami nebo i zvláště chráněný noční motýl bourovec trnkový. Louky a pastviny mají i velmi kladný vliv na udržení hodnotného krajinného rázu okolí Hnanic a v této intenzivně využívané zemědělské a viniční krajině zachovávají pestrou mozaiku vyskytujících se rostlinných a živočišných kultur a biotopů. Podle ohlasů se turistům i návštěvníkům vinných sklepů v takové krajině líbí.

Ovce na vřesovištích

Na pastvinách v okolí Popické kaple či na Popických kopečcích se mohou lidé setkat s ovcemi farmáře Vítězslava Soviše. Spásají většinou vřesoviště a stepní trávníky. Bez jejich péče by tato cenná území zarůstala. Převahu by zde získala agresivní tráva třtina křovištní či nežádoucí náletové akáty, trnky nebo šípky.

Sovišova farma, která se specializuje kromě chovu ovcí i na rostlinnou výrobu, je zaregistrována v certifikovaném systému ekologického zemědělství. Hospodaření ekologického zemědělce se v Česku řídí speciálním zákonem a jeho dodržování pravidelně kontroluje nezávislý kontrolní orgán Ministerstva zemědělství. Své produkty označují ekologičtí zemědělci chráněnou značkou pro biopotraviny.

Při pěstování rostlin se ekozemědělci vyhýbají syntetickým hnojivům. Úrodnost půdy zvyšují přiměřeným hnojením statkovými hnojivy. Dodržují také vyvážené osevní postupy a střídání plodin. Použití syntetických pesticidů a herbicidů je zakázáno.

V ekologických chovech jsou také zvířata ustájena přirozenými způsoby, mají možnost výběhu a pastvy. Důležitá je jejich pohoda, která je rovněž prevencí nemocí. Brání například stresu. Nepoužívají se preventivně antibiotika, zakázáno je používání hormonálních přípravků.

Nejdéle hospodařící ekozemědělec

^{Chrpa polní – Dříve polní plevel dnes na Červeném seznamu ohrožených rostlin České republiky. Z kraji ji vyhnalo především používaní herbicidů. Kvést ji můžete vidět od května do září. Foto: Archiv Správy Národního parku Podyjí}

Nejdéle hospodařícím ekologickým zemědělcem v ochranném pásmu Národního parku Podyjí je Petr Kosmák. Jeho farma se specializuje na ekologický chov ovcí a k tomu přidružené hospodaření na loukách a polích. I v zimním období musí totiž farmáři krmit ovce z ekologického chovu senem a jadrnými krmivy vypěstováními v systémech ekologického zemědělství. Ekologický farmář tak musí i „zrní" vypěstovat ekologicky. Z této skutečnosti opět profituje příroda a krajina. Na orné půdě v ekologickém systému, kde se nesmí používat herbicidy a insekticidy, vegetují vzácné druhy polních plevelů, které z naší krajiny prakticky vymizely.

V Podyjí se tak můžeme setkat s kvetoucími exempláři hlaváčku letního a plamenného, nepatrnce rolního, chrpy modráku, myšího ocásku nejmenšího, bračky rolní či kozlíčku zubatého. A na tyto vzácné polní plevele jsou dále vázány vzácné druhy brouků, motýlů či ptáků. Vše dohromady potom tvoří malebnou a pestrou krajinu.

Zde se koloběh uzavírá - systémy ekologického zemědělství jsou nenahraditelné i ve zvláště chráněných územích, mezi něž Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo patří. O tom, že se stav krásných vřesovišť na Kraví hoře u Znojma výrazně zlepšuje a pastva ovcí z Kosmákovy farmy je zde nenahraditelná, dnes již pochybuje málokdo.

^{Hlaváček letní - Velice vzácná, chráněná a z české přírody mizející rostlina v Podyjí roste například na Mašovické střelnici. Jeho výskyt zde umožňuje šetrné spásání. Kvete v květnu a červnu. Foto: Archiv Správy Národního parku Podyjí.}

Z ekologického a šetrného farmaření těží i zvířata a rostliny na druhém břehu řeky. Je to především území bývalé vojenské Mašovické střelnice. Travnaté plochy s četnými křovinami a solitérními stromy umožňují rozmnožování vzácného a chráněného ptáka - pěnice vlašské. Tento nenápadný pěvec patří mezi nejvzácnější ptáky Podyjí. O unikátní oblast se přitom stará řada drobných zemědělců z nedalekých Mašovic a bez jejich pravidelné a šetrné péče by se území neobešlo. Kosí se zde louky, místy se pase stádo ovcí. Tento způsob péče zajišťuje zachování cenných biotopů, kvůli nimž byla Mašovická střelnice vyhlášena jako chráněné území soustavy Natura 2000 - Evropsky významná lokalita.

Malé farmy s penziony rodinného typu a se službami pro turisty nebo farmy ekologických zemědělců představují ideální řešení i příklad možného rozvoje agroturistiky v regionu Národního parku Podyjí. I státní ochrana přírody ve svých strategiích preferuje právě rozvoj takzvané měkké turistiky, kam agroturistika či vinařská turistika patří. Z podnikání drobným zemědělcům a ekologickým farmářů má nemalý užitek i vzácná příroda a malebná krajina Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma.

Veronika Dubovská, autorka má na Správě Národního parku Podyjí na starosti krajinnou ekologii a zemědělství

 

Článek vyšel ve Znojemském deníku jako součást seriálu k dvacetiletému výročí založení Národního parku Podyjí