Expedice Podyjí: v národním park zkouší nové formy výuky pro znojemské školy

/FOTOGALERIE/  Místo čtení učebnic dějepisu hledání zaniklých mlýnů podél řeky Dyje a rozhovory s pamětníky. Místo sezení v lavicích pohyb v přírodě a vytváření vlastních nákresů a prezentací. I tak by se dal stručně charakterizovat nový vzdělávací projekt Expedice Podyjí, do kterého se zapojili deváťáci ze znojemské základní školy na Pražské ulici. V polovině května strávili pět dní v přírodě pozorováním, bádáním a přípravou prezentací svých zjištění pro veřejnost. 

Oproti běžným procházkám s naučným komentářem usiluje nový vzdělávací projekt Správy Národního parku Podyjí o rozvíjení různých forem badatelského vyučování v přírodě. „Vycházíme z osvědčených předpokladů moderní didaktiky. Pokud si mají mladí lidé vytvořit pozitivní vztah k místu, kde žijí, k přírodě národního parku a k minulosti pohraničí, měli by informace sami objevovat. Učitelé s nimi nehrají hru na dobré známky, ale učí je, jak poznávat a přemýšlet,“ shrnuje hlavní pedagogické myšlenky projektu učitel a lektor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Najbert. Třetí institucí, která se do projektu zapojila, je Jihomoravské muzeum ve Znojmě.

Běžně se v médiích objevuje kritika, že současní žáci toho málo ví a neprojevují o vzdělání zájem. Zkušenost učitelů a lektorů plánujících Expedici Podyjí je odlišná. Realita podle nich zdaleka není tak tragická. Žáci toho hodně umí. Je třeba jim však vytvořit prostor, aby své schopnosti rozvíjeli v reálných situacích.

Jinými slovy, i „čtyřkař“ dokáže poznat podle odlišné skladby stromů, kudy vedlo před třiceti lety pásmo tzv. železné opony a v čem je příroda Podyjí jedinečná. I absolvent základní školy má předpoklady porozumět tomu, proč někteří lidé hodnotí tzv. železnou oponu jako vězení a jiní rádi vzpomínají na službu u jednotek Pohraniční stráže. Různé (a často konfliktní) způsoby vzpomínání na minulost ostatně žáci poznali na vlastní kůži, když vyhledávali pamětníky v obci Podmolí.

„Problém je v tom, že mladé lidi často neučíme klást světu kolem sebe ty správné „chytré“ otázky a nepřipravujeme je na život po škole. Pasivita, kterou v nich pěstujeme od základní školy školmetským výkladem, se pak u řady z nich může proměnit v celoživotní postoj,“ dodává Jaroslav Najbert.

Přínos takto pojaté výuky potvrzuje i třídní učitel Stanislav Palatka, který promýšlel přírodovědnou část programu: „Terénní výuka není pro naši třídu nic ojedinělého, ovšem díky kooperaci s odborníky ze zapojených institucí se úroveň v opravdu mnoha ohledech výrazně zvýšila. Cíl, který by měla mít kterákoli výuka – rozvíjet žáky – byl naplněn značně nad běžnou míru. Kromě tohoto jsme si celý týden užili v již tradičně skvělé pracovní náladě. Velká pochvala pro děti je zcela na místě.“

Projekt Expedice Podyjí doprovází tvorbu nové vzdělávací expozice, která se připravuje v areálu bývalé roty Pohraniční stráže v Podmolí. Náměty na výuku v terénu chce Správa národního parku nabídnout i dalším školám na Znojemsku. „Pracovní listy i metodické komentáře uveřejníme na našem webu. Současně jsme připravení rozvíjet formát expedice s dalšími školami v různých lokalitách parku,“ shrnuje budoucnost projektu Tomáš Rothröckl, ředitel Správy Národního parku Podyjí.Zájem projevili na pracovním workshopu v polovině března učitelé z dalších pěti škol v regionu. 

Deváťáci ze základní školy na Pražské ulici budou výsledky svých výzkumů prezentovat rodičům i veřejnosti ve středu 27. května od 17:30 v Domě umění Jihomoravského muzea ve Znojmě na Masarykově náměstí.