FOTOGALERIE: Křivatec, koniklec a rozrazil. Národní park Podyjí barví tisíce květů

20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ - V plném květu jsou nyní v Podyjí desítky rostlin. Lidé mohou běžně obdivovat vzácné koniklece i obyčejné fialky.

Podyjí leží na okraji jedné z nejteplejších oblastí Česka. Ve východní části národního parku se proto jaro obvykle probouzí velmi brzy. První květy se zde objevují na plochách suchých trávníků. Ty totiž nejsou zastíněny stromy a keři. Navíc na nich chybí voda, která by se odpařovala a tím ochlazovala půdu. Veškeré sluneční teplo mohou tedy využít netrpělivě čekající rostliny.

Vyslanec doby meziledové

Často už v únoru se na vřesovištích rozsvěcují nizounké žluté hvězdičky křivatce českého. Je to jeden z posledních vyslanců z dob meziledových, kdy byly v Evropě krátkostébelné stepi mnohem rozšířenější než dnes. V Podyjí je nejsilnější populace křivatce českého ve střední Evropě.

Se žlutou barvou křivatců dokonale ladí fialové zvonce koniklece velkokvětého. Je to další typický druhy Podyjí. Na naše území doputoval z panonské oblasti, která pokračuje z jižní Moravy směrem na jihovýchod. Podyjí tedy leží na západní hranici evropského rozšíření této přísně chráněné rostliny.

V předjarní době, kdy jsou trávníky velmi nízké a řídké, vyniknou i jindy přehlížené druhy. Třeba zdánlivě nezajímavé traviny, zejména některé druhy ostřic. Jejich květy jsou při bližším pohledu velice dekorativní.

Jmenované druhy doplňuje na vřesovištích v časném jaru řada dalších drobných bylin - koberce mochny písečné, různé druhy rozrazilů, ptačinců, rožců a dalších. Tuto drobotinu můžeme nalézt i na plochách obnažené a narušované půdy. Ať už je to pole, na němž teprve raší zasetá plodina, hromady hlíny na staveništích, nebo třeba záhonky na zahrádkách připravené k osetí.

Kromě obrovské pestrosti modrých rozrazilů tady nalezneme další otužilé bylinky schopné přežít v dlani půdy - osívku jarní, ptačinec žabinec, pochybek prodloužený a další. Zahradníci nemají tyto druhy příliš v lásce. Patří mezi úporné plevele. Lze na ně ovšem pohlížet i s jistým obdivem. Kolik vytrhávání, okopávání a dalšího cíleného příkoří dokážou takoví drobečci přežít! Tu životní sílu bychom jim mohli všichni závidět.

Živo pod stromy

Časné jarní období je nesmírně důležité pro byliny v podrostu listnatých lesů. Po celou vegetační sezónu zachycují stromy většinu slunečních paprsků. Množství slunečního světla, které pronikne pod koruny, potom většině bylin v podrostu nestačí na tak energeticky náročný proces, jako je kvetení a tvorba semen. Hájové druhy proto musí využít předjarní slunce před tím, než na stromech vyraší listy. Korunami stromů bez listí v této době pronikne k zemi ještě dostatek slunečního záření. Plnými doušky ho využívají například blankytně modrý jaterník podléška, kopytník evropský, sněhově bílá sasanka hajní či žlutá pryskyřníkovitá, zapalice žluťuchovitá nebo plicník lékařský.

Tento článek zdaleka nemůže postihnout bohatství života, který vypučí ze země v počínajícím jaru. Nezmínili jsme například odolné druhy, které pronikají hluboko na místa intenzivně využitá, ba zničená člověkem - rumiště, chodníky, parkoviště nebo výkopy. I tyto plochy se na jaře rozsvítí třeba žlutými hvězdičkami podbělu.  Na vlhčích místech zazáří orseje, nebo se rozvoní violka vonná.

Křivatec český

Křivatec český

Nejnižším z našich křivatců je křivatec český. Kvete od půlky února do konce března především na vřesovištích. Například na Kraví hoře nebo v okolí Popic a Havraníků.


Koniklec velkokvětý
Koniklec velkokvětý
Rostlinnou vlajkovou lodí Podyjí je koniklec velkokvětý. Právě teď jeho chlupaté fialové květy pokrývají stepní kopečky nebo na lesní světliny u Sealsfieldova kamene.

Ostřice nízká
Ostřice nízka
Na holém předjarním vřesovišti vyniknou i kvetoucí trsy ostřice nízké. Při každém závanu větru se kolem nich vznášejí oblaka pylu.  

Rozrazil perský
Rozrazil perský
Rozrazil perský je velice drobná rostlina. Jeho blankytně modré kvítky s bílým středem však upoutají na první pohled.  Často ho můžete potkat na cestách vedoucích přes vřesoviště a i na jiných výslunných místech s holou půdou.

Ptačinec žabinec
Ptačinec žabinec
Ptačinec žabinec je metlou zeleninových záhonků. Ptáci jej ovšem milují, ať jsou venku, nebo v kleci. V Podyjí roste na vlhkých místech téměř všude. Typické jsou pro něj drobné bílé květy.


Osívka jarní
0sivka jarní.JPG
Rostlinka osívky jarní je jen pár centimetrů vysoká, často jich však vykvete tolik pohromadě, že se zdá, jako by někdo rozsypal mouku. Nejčastěji na ni narazíte na holých udusaných místech.

Jaterník podléška
Jaterník podléška
Jaterník podléšku zná každý milovník přírody. Jeho květy jsou na jaře jedny z prvních, které  oživují podrost listnatých lesů. Nepřehlédnutelné jsou pro svoji fialovou barvu. 

Česnek medvědí
Česnek medvědí
K jarním hájovým bylinám patří i česnek medvědí. Dříve oblíbená salátová bylinka je dnes vzácná a chráněná. V Podyjí doprovází dolní tok Klaperova potoka.

Zapalice žluťuchovitá
Zapalice žluťouchovitá
Zapalice žluťuchovitá se podobá sasankám, ale na jedné lodyze nese více květů. Tato jedovatá rostlina miluje opadanku listnatých lesů. Její květy si můžete prohlédnout ve vlhkých potočních údolích v celém Podyjí.

Orsej blatoucholistý
Orsej blatoucholistý
Ohrožený orsej blatoucholistý se vyskytuje v teplých oblastech a běžný je i v Podyjí. V okolí obcí východní části parku ho naleznete na okrajích vřesovišt, rumištích a na stinných místech. Ve zbytku Česka je mnohem běžnější jeho příbuzný orsej jarní.

Lenka Reiterová.  Autorka je vedoucí Odboru ochrany přírody a krajiny Správy Národního parku Podyjí.

 

ImageČlánek vyšel ve Znojemském deníku jako součást seriálu k dvacetiletému výročí založení Národního parku Podyjí

 

&source=https://nppodyji.cz" title="LinkedIn" onclick="javascript:window.open(this.href,'', 'menubar=no,toolbar=no,resizable=yes,scrollbars=yes,height=600,width=600');return false;">