FOTOGALERIE: Křivatec, koniklec a rozrazil. Národní park Podyjí barví tisíce květů
20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ - V plném květu jsou nyní v Podyjí desítky rostlin. Lidé mohou běžně obdivovat vzácné koniklece i obyčejné fialky.
Podyjí leží na okraji jedné z nejteplejších oblastí Česka. Ve východní části národního parku se proto jaro
obvykle probouzí velmi brzy. První květy se zde objevují na plochách suchých trávníků. Ty totiž nejsou zastíněny
stromy a keři. Navíc na nich chybí voda, která by se odpařovala a tím ochlazovala půdu. Veškeré sluneční teplo mohou
tedy využít netrpělivě čekající rostliny.
Vyslanec doby meziledové
Často už v únoru se na vřesovištích rozsvěcují nizounké žluté hvězdičky křivatce českého. Je to jeden
z posledních vyslanců z dob meziledových, kdy byly v Evropě krátkostébelné stepi mnohem rozšířenější
než dnes. V Podyjí je nejsilnější populace křivatce českého ve střední Evropě.
Se žlutou barvou křivatců dokonale ladí fialové zvonce koniklece velkokvětého. Je to další typický druhy Podyjí. Na
naše území doputoval z panonské oblasti, která pokračuje z jižní Moravy směrem na jihovýchod. Podyjí tedy
leží na západní hranici evropského rozšíření této přísně chráněné rostliny.
V předjarní době, kdy jsou trávníky velmi nízké a řídké, vyniknou i jindy přehlížené druhy. Třeba zdánlivě
nezajímavé traviny, zejména některé druhy ostřic. Jejich květy jsou při bližším pohledu velice dekorativní.
Jmenované druhy doplňuje na vřesovištích v časném jaru řada dalších drobných bylin - koberce mochny písečné,
různé druhy rozrazilů, ptačinců, rožců a dalších. Tuto drobotinu můžeme nalézt i na plochách obnažené a narušované
půdy. Ať už je to pole, na němž teprve raší zasetá plodina, hromady hlíny na staveništích, nebo třeba záhonky na
zahrádkách připravené k osetí.
Kromě obrovské pestrosti modrých rozrazilů tady nalezneme další otužilé bylinky schopné přežít v dlani půdy -
osívku jarní, ptačinec žabinec, pochybek prodloužený a další. Zahradníci nemají tyto druhy příliš v lásce. Patří
mezi úporné plevele. Lze na ně ovšem pohlížet i s jistým obdivem. Kolik vytrhávání, okopávání a dalšího cíleného
příkoří dokážou takoví drobečci přežít! Tu životní sílu bychom jim mohli všichni závidět.
Živo pod stromy
Časné jarní období je nesmírně důležité pro byliny v podrostu listnatých lesů. Po celou vegetační sezónu
zachycují stromy většinu slunečních paprsků. Množství slunečního světla, které pronikne pod koruny, potom většině
bylin v podrostu nestačí na tak energeticky náročný proces, jako je kvetení a tvorba semen. Hájové druhy proto
musí využít předjarní slunce před tím, než na stromech vyraší listy. Korunami stromů bez listí v této době
pronikne k zemi ještě dostatek slunečního záření. Plnými doušky ho využívají například blankytně modrý jaterník
podléška, kopytník evropský, sněhově bílá sasanka hajní či žlutá pryskyřníkovitá, zapalice žluťuchovitá nebo plicník
lékařský.
Tento článek zdaleka nemůže postihnout bohatství života, který vypučí ze země v počínajícím jaru. Nezmínili jsme
například odolné druhy, které pronikají hluboko na místa intenzivně využitá, ba zničená člověkem - rumiště, chodníky,
parkoviště nebo výkopy. I tyto plochy se na jaře rozsvítí třeba žlutými hvězdičkami podbělu. Na vlhčích místech
zazáří orseje, nebo se rozvoní violka vonná.
Křivatec český
Nejnižším z našich křivatců je křivatec český. Kvete od půlky února do konce března především
na vřesovištích. Například na Kraví hoře nebo v okolí Popic a Havraníků.
Koniklec velkokvětý
Rostlinnou vlajkovou lodí Podyjí je koniklec velkokvětý. Právě teď jeho chlupaté fialové květy
pokrývají stepní kopečky nebo na lesní světliny u Sealsfieldova kamene.
Ostřice nízká
Na holém předjarním vřesovišti vyniknou i kvetoucí trsy ostřice nízké. Při každém závanu větru se
kolem nich vznášejí oblaka pylu.
Rozrazil perský
Rozrazil perský je velice drobná rostlina. Jeho blankytně modré kvítky s bílým středem však
upoutají na první pohled. Často ho můžete potkat na cestách vedoucích přes vřesoviště a i na jiných výslunných
místech s holou půdou.
Ptačinec žabinec
Ptačinec žabinec je metlou zeleninových záhonků. Ptáci jej ovšem milují, ať jsou venku, nebo
v kleci. V Podyjí roste na vlhkých místech téměř všude. Typické jsou pro něj drobné bílé květy.
Osívka jarní
Rostlinka osívky jarní je jen pár centimetrů vysoká, často jich však vykvete tolik pohromadě, že se
zdá, jako by někdo rozsypal mouku. Nejčastěji na ni narazíte na holých udusaných místech.
Jaterník podléška
Jaterník podléšku zná každý milovník přírody. Jeho květy jsou na jaře jedny z prvních,
které oživují podrost listnatých lesů. Nepřehlédnutelné jsou pro svoji fialovou barvu.
Česnek medvědí
K jarním hájovým bylinám patří i česnek medvědí. Dříve oblíbená salátová bylinka je dnes vzácná
a chráněná. V Podyjí doprovází dolní tok Klaperova potoka.
Zapalice žluťuchovitá
Zapalice žluťuchovitá se podobá sasankám, ale na jedné lodyze nese více květů. Tato jedovatá
rostlina miluje opadanku listnatých lesů. Její květy si můžete prohlédnout ve vlhkých potočních údolích v celém
Podyjí.
Orsej blatoucholistý
Ohrožený orsej blatoucholistý se vyskytuje v teplých oblastech a běžný je i v Podyjí.
V okolí obcí východní části parku ho naleznete na okrajích vřesovišt, rumištích a na stinných místech. Ve zbytku
Česka je mnohem běžnější jeho příbuzný orsej jarní.
Lenka Reiterová. Autorka je vedoucí Odboru ochrany přírody a krajiny Správy Národního parku Podyjí.
Článek vyšel ve Znojemském
deníku jako součást seriálu k dvacetiletému výročí založení Národního parku Podyjí