Správa národního parku Podyjí

^{Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) patří k menšímu počtu druhů nočních motýlů, které jsou aktivní i za dne. V Podyjí jej potkáte celkem běžně od konce června v lesích, zejména na pasekách a podél lesních cest, nebo okraji vřesoviště a na loukách.}

FOTOGALERIE: Prohlédněte si nejkrásnější noční motýly Podyjí

Motýli patří k nejbohatším skupinám hmyzu. Mezi zhruba sto dvaceti tisíci popsanými druhy najdeme nepřebernou škálu tvarů, barev i způsobů života. Ačkoli si běžný člověk nejčastěji vybaví například babočku, běláska nebo otakárka, naprostou většinu druhové bohatosti motýlů tvoří druhy s noční aktivitou.

Těm se někdy říká nepřesně můry, což je ovšem jen jedna z čeledí nočních motýlů. Logicky právě noční motýli jsou dnes v popředí zájmu mnoha badatelů, neboť jejich říše nabízí široké pole nových objevů.

Vzhledem k velkému významu motýlů v ekosystémech věnovala Správa Národního parku Podyjí v posledních letech zvýšenou pozornost výzkumu, který by přinesl nejen souhrnné informace o celkové druhové bohatosti, ale i odborný „návod", jak s touto pestrostí nakládat z hlediska ochrany přírody.

Menší průzkumy amatérských i profesionálních entomologů vyústily v rozsáhlý projekt, který by měl zásadním způsobem posunout naše poznatky o motýlech. Poslouží jako základní stavební kámen pro další výzkumy, které mohou v průběhu času sloužit ke sledování proměn motýlí fauny.

Pro představu o druhové bohatosti Podyjí je možné uvést, že dosud zde odborníci identifikovali čtrnáct set dvacet druhů motýlů. Z toho je asi sto druhů denních motýlů, asi čtyři sta devadesát druhů tvoří drobní motýli (například moli) a asi osm set třicet druhů jsou velké druhy nočních motýlů.

Vzácný výskyt

Za zmínku stojí čtrnáct druhů, které u nás nenajdete nikde jinde než v Podyjí. Pro dalších několik desítek je Podyjí nejvýznamnějším útočištěm a jinde se vyskytují jen velmi vzácně.

Přímo z Podyjí byly též popsány dva zcela nové, pro vědu dosud neznámé druhy.
Zmíněný výzkum přinese jistě ještě celou řadu nových údajů, bohužel zaznamená i svědectví o mizení některých citlivých druhů. Faktem je, že způsob života většiny druhů, stejně jako důvod jejich šíření nebo úbytku zůstává velkou neznámou.

Jedním z nejvýznamnějších druhů zjištěných v roce 2010 ojedinělým nálezem byl plavokřídlec Mythimna andereggii. Patří do čeledi můrovitých a zajímavé na něm je to, že se jedná o vysokohorský druh, běžný například na loukách v Alpách. Přitom ho odborníci nalezli na vřesovišti poblíž Hnanic. V teplé, suché oblasti v nezvykle nízké nadmořské výšce.

Tento druh byl znám z Pyrenejí, Alp, Balkánu, Uralu, Kavkazu a střední Asie. Všude kopíruje rozsáhlé horské komplexy. V nízkých polohách se stepní vegetací ho přírodovědci identifikovali jen na jižním Uralu.

Zajímavý nález

Plavokřídlec byl u nás poprvé zjištěn v Novohradských horách a na Šumavě, kam se nejspíše dostal z rakouských Alp.
Je to jeden z nejzajímavějších nálezů v rámci monitoringu motýlů pomocí světelného lapače, který na vřesovišti v lokalitě Staré vinice probíhá již několik let.

Podyjský plavokřídlec byl čerstvě vylíhnutý jedinec. To vylučuje zalétnutí ze vzdálenějšího místa. Nejbližší známá lokalita v Novohradských horách je vzdálena vzdušnou čarou přes sto kilometrů.

Neméně zajímavý byl i nález píďalky kohoutkové (Perizoma affinitata). Opět se jedná o horský, chladnomilný druh, který vědci objevili tentokrát v meandru Dyje okolo Šobesu. Existence těchto horských druhů v jinak teplé a suché oblasti je možná patrně díky specifickým mikroklimatickým podmínkám kaňonu Dyje. Podobné příklady horských druhů zde najdeme i v říši rostlin, brouků nebo dvoukřídlých.

Správa Národního parku Podyjí brzy vydá barevný leták věnovaný přímo motýlům. Odbornější zájemci o přírodu jistě ocení připravovanou obsáhlou knihu „Motýli Podyjí".

Robert Stejskal, autor je biologem Správy Národního parku Podyjí

Článek vyšel ve Znojemském deníku jako součást seriálu k dvacetiletému výročí založení Národního parku Podyjí