Reliéf terénu
Národní park Podyjí leží na JV okraji provincie České vysočiny, tvořené Česko-moravskou soustavou a podsoustavou
Českomoravské vrchoviny, která se v této oblasti dělí na Znojemskou pahorkatinu (střední část území) a Bítovskou
pahorkatinu (západní část území). Nejvýchodnější část patří k provincii Západních Karpat , soustavě Vněkarpatských
sníženin a podsoustavě Západní vněkarpatské sníženiny. Ta je zde tvořena Dyjsko-svrateckým úvalem, a to jeho zvýšenou
částí - Jaroslavickou pahorkatinou.
Území národního parku má charakter členité pahorkatiny vráso-zlomových struktur a hlubinných vyvřelin České vysočiny
s kernou a hrásťovou stavbou a s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů. Reliéf svojí výškovou členitostí odpovídá
plochým až členitým vrchovinám.
Tvary reliéfu jsou dány různou odolností hornin a stupněm jejich narušení. Rozdíly jsou mezi ostřejšími tvary
vytvořenými v rulách proti zaobleným tvarům v žulách, či krystalických vápencích a plochým tvarům na neogenních
sedimentech při východním okraji národního parku.
Nejvýznamnějším tvarem reliéfu je údolí Dyje a její přítoky. Řeka vytvořila unikátní zaklesnuté meandry vzniklé jako
důsledek snižování erozní báze, zřejmě především v neogénu. V údolí Dyje můžeme vidět významné periglaciální jevy,
jako jsou skalní mrazové sruby, balvanité sutě, balvanité proudy, kamenná moře. Ke zrychlení jejich vývoje docházelo
vždy na začátku a konci jednotlivých ledových dob.
|
|
Poslední období vývoje povrchu území je charakterizováno stupňujícími se vlivy a zásahy člověka. Jde zejména o různé druhy těžby surovin, zejména stavebního kamene, skládky odpadů, stavby mlýnů, jezy, náhony, agrární terasy na svazích, atd. V odlesněných oblastech je tvorba reliéfu ovlivněna erozními a sedimentačnámi jevy na orné půdě. V lesních porostech je povrch ovlivněn důsledky holosečných těžeb v nedávné minulosti a dopravou dřeva. Erozi na spoře zarostlých svazích způsobovaly nadměrné stavy spárkaté zvěře. Přirozený vývoj koryta Dyje včetně transportu splavenin je negativně ovlivněn existencí Vranovské přehrady a energetickým režimem průtoku vody pod hrází.
Autor: Martin Škorpík
cz
CZ
EN
DE
