Historické objekty
Devět mlýnů
První písemné zprávy o mlýnech na této lokalitě pochází z r. 1497. Dnes je známa poloha šesti z nich. Další tři ležely níže po proudu a byly v důsledku povodní zničeny již v 16. století. Z šesti mlýnů přežily do nedávné doby čtyři. V padesátých letech byly násilně likvidovány. Z nich se zachovaly pouze jezy, sklepy a někdy i zbytky náhonů a budov. Názvy šesti mlýnů používané před II. světovou válkou: 1. Zemský mlýn, 2. Pekárna, 3. Gruberův mlýn, 4. Hotel Gruber, 5. Judexův mlýn a 6. Papírna.
Devět mlýnů - vyprávění Bruno Kaukala
Hardegg - hrad
Nejnovější výzkumy dokazují existenci dřevěného opevnění již v 10. století. Kamenný hrad zde byl vystavěn v rámci zakládání řetězce hraničních opevnění během první poloviny 12. století. V 18. století, po zemětřesení a ničivém požáru v Hardeggu, byl částečně rozebrán, materiál použili místní obyvatelé na opravu svých domů. Na přelomu 19. a 20. století za knížete Johanna Karla Khevenhüller-Metsch došlo k rekonstrukci jižní a východní části hradního komplexu. Dnes jsou na hradě umístěny památky na mexického císaře Maxmiliána Habsburského.
Kaja
Hrad byl sídlem šlechtického rodu Kuenringů. Koncem 14. stol. byl jeho držitelem Jindřich
z Lipé a později rakouští Einzingerové. Po poboření v husitských válkách byl r. 1425 znovu opraven.
V 70. letech min. století byla restaurována hradní kaple a upraveny místnosti v hradním paláci,
v nichž je instalována výstava o historii hradních pevností na řece Dyji. Pod hradem je hluboký kaňon potoka
Kajabach s bizarními skalisky, přístupný lesní cestou po turistické trase z Retzu do Hardeggu.
Jihomoravské muzeum ve Znojmě
Areál Minoritského kláštera z druhé pol. 13. stol.
V letech 1279-1297, po bitvě na Moravském poli, zde bylo uloženo balzamované tělo Přemysla Otakara II. Nyní
významné umělecké, přírodovědecké i archeologické sbírky.
Premonstrátský klášter v Louce byl založen r. 1190 Konrádem Otou. Monumentální komplex budov nad řekou Dyjí v jižní části města. Opatství dostalo při svém založení věnem řadu vsí, kostelů a desátků. Klášter patřil k nejbohatším na Moravě. Jeho rozvoj ovlivňoval i rozmach města Znojma. Byl střediskem kultury, vědy a umění. Byl mnohokrát přestavován. Zachována gotická část architektury. Díky svému bohatství si klášter mohl dovolit velkolepou barokní přestavbu, která však byla v čase josefinských reforem po r. 1784 zastavena. Klášter byl přeměněn na kasárna. Tomuto účelu sloužil až do r. 1993. V současné době se hledá jeho vhodné využití.
Nový Hrádek
Barokní zámek Ruegers /dříve Zámek Riegersburg/
Zámek s parkem se dvěma rybníky, postavený v 16. stol a barokně přestavěný v 18. stol. podle plánů J. B. Fischera z Erlachu. Pův. zařízení bylo ve 2. svět. válce zničeno, takže po obnově byl zámek vybaven jiným nábytkem rovněž z 18. stol. Patří k nejkrásnějším zámkům Rakouska. Jeho historie začíná ve středověku výstavbou malého zámku, patřící rodině Rüdiger, známého jako "tvrz Ruegers". Tvrz byla následně přestavěna na vodní zámek a posléze na barokní reprezentační zámek, jenž byl ve vlastnictví hraběte Khevenhüller-Metsch. Zámek navštěvovala i císařovna Marie Theresie.

Rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny
Trauznitzký mlýn - též Čekanovický mlýn. Patrně svobodný mlýn, připomínaný již v roce 1409, později poškozen vojsky husitů. Začátkem 20. století byl přestavěn na moderní mohutnou elektrárnu s ubytovacím a restauračním zařízením. Po 2. světové válce komplex objektů postupně chátral. Před napuštěním přehradního jezera byl zcela demolován.
Znojemské podzemí
Bylo budováno od 13. do konce 17. stol. Tvoří je sklepy měšťanských domů a rozsáhlá síť chodeb tesaných ve skále až čtyři patra pod sebou. Jejich vzájemné propojení tvoří spletitý labyrint o celkové délce 30 km. Chodby sloužily k ukládání potravin, v době ohrožení města také k obranným účelům. Podzemím bylo město spojeno s hradem. Některé chodby ústily až za jeho hradbami. Ukázková část chodeb (cca 1 km) je přístupná veřejnosti.
Znojemský hrad
Hrad byl vystavěn na ostrohu nad soutokem Gránického potoka s Dyjí. Vznikl za knížete Břetislava v l. pol. 11. stol jako součást systému pohraničních pevností. Sídlo znojemských údělných Přemyslovců a později královský hrad. Z původních staveb se zachovalo jen nemnoho. Stavba barokního zámku byla provedena v letech 1710-1721 zčásti na základech středověkého hradu.
Autor: Petr Lazárek