Jednoho z nejfotogeničtějších modrásků můžete potkat i ve Znojmě. Ve volné přírodě ale stále ubývá

Typický je pro něj černo-modře zbarvený líc křídel a na jejich bělavém rubu naopak oranžová páska a množství černých teček.  Modráska rozchodníkového můžete od konce dubna vidět i na některých místech Znojma.  Tento ohrožený motýl poletuje většinou nízko nad zemí pomalým, třepotavým letem. Ve volné přírodě ale stále ubývá. Ke svému životu totiž potřebuje osluněné skalky nebo kamenné zídky s dostatkem rozchodníků. Taková místa ale bez lidské pomoci neustále zarůstají a mizí v náletu dřevin.

Image
Modrásek rozchodníkový - typicky černo-modře zbarvený líc křídel. FOTO: Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí

V Podyjí se tomuto modrásku zatím ale poměrně daří. V blízkosti Znojma se s ním můžete setkat zejména na Hradišťských terasách, cestou od Obří hlavy přes jižní svahy Gránického údolí, ale i třeba v Karolininých sadech, na Znojemském hradě nebo v některých zahradách nad Gránicemi. Vyskytuje se zde zjara na přelomu dubna/května, později znovu v červnu a červenci.

V letu tento drobný motýl snadno uniká pozornosti, zvláště tmavěji zbarvené samičky, protože jeho zbarvení velmi splývá s okolím. Nápadnější jsou jedinci sedící na rostlinách, kdy do dáli svítí světlá barva rubu křídel. V podvečer se někdy shromažďuje více motýlků pohromadě k přenocování.

Nejčastěji usedají na své hostitelské rostliny, což jsou rozchodníky, nejčastěji rozchodník velký nebo bílý. Housenka vyžírá vnitřek listu, a jakmile dospěje, zakuklí se v zemi nebo pod kameny mezi úlomky rostlin. Zimu tento druh přečkává ve stádiu kukly.

Image
Rub křídel naopak zdobí oranžová páska a množství černých teček. FOTO: Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí

Kromě skalek a zídek se mu také daří i na nezastíněných zříceninách nebo v lomech. Jeho lokality bohužel neúprosně zarůstají náletovými dřevinami, proto se přežívání druhu u nás patrně neobejde bez lidské pomoci. Dříve k udržování míst, která se tomuto modráskovi líbí, napomáhala především pastva koz nebo i vypalování. Jiným druhům zase vyhovovalo šetrné sečení luk a mezí kosou, namísto dnešního využívání těžkých strojů a mulčování.

V této části jara se můžete setkat i s dalšími význačnými motýly: v blízkosti ovocných dřevin lze spatřit našeho největšího motýla, martináče hrušňového. Na rozkvétajících loukách a v zahradách nechybí babočka síťkovaná, bělásek řeřichový nebo žluťásek řešetlákový. Vřesoviště zdobí hnědásek kostkovaný nebo hbití soumračníci. Při údržbě vaší zahrady motýli ocení, ponecháte-li alespoň menší nesečenou část s kobercem kvetoucích bylin, kterou posečete až na podzim.

V Podyjí odborníci napočítali přes 2110 druhů motýlů, což jsou téměř dvě třetiny druhů žijící na území celého Česka. Za tak velké množství rozličných motýlů Podyjí vděčí různorodosti svého území, které nabízí řadu rozmanitých typů prostředí, od stepních trávníků po podhorské bučiny.

Robert Stejskal, autor je entomolog a pracuje pro Správu Národního parku Podyjí.