Říjen: Od kvetoucích ocúnů až po krákající havrany

/KALENDÁŘ, AKTIVITA PRO DĚTI/ I Letos od 22. září převzal svou vládu nad přírodou podzim. V tento den vyšlo Slunce přesně na východě a zapadlo přesně na západě. Den i noc byly stejně dlouhé. Nastala podzimní rovnodennost. Od tohoto data se postupně začnou zkracovat dny a to až do 21. prosince, kdy nastává zimní slunovrat. To znamená, že je nejkratší den a nejdelší noc v roce. Poté se pomalu začnou dny opět prodlužovat.

Image

Ale vraťme se k měsíci říjnu. Letošní začátek října nám ukazuje přívětivou tvář v podobě slunného babího léta. Takový začátek podzimu se přírodě i nám lidem líbí. Pro živočichy to znamená možnost načerpat dostatek sil a energie před zimou. Pro rostliny zase příležitost zužitkovat veškerou energii do plodů a postupně se připravit na období vegetačního klidu. Lidé zas dokončují sklizeň letošní úrody a připravují půdu na zimní období.

Dozrávají žaludy a bukvice. Ptáci odlétají na jih

Postupující pestré žluto-hnědo-červené zbarvení listů dřevin, které následně, až na výjimky, začnou opadávat, nám ohlašuje, že podzim je definitivně zde. Dozrávají plody jírovce maďalu- kaštany, ale také žaludy dubů, či bukvice u buků. Pokud vlaštovky a jiřičky měly dostatek hmyzí potravy a prodloužily si svůj pobyt, tak teď už vědí, že nesmí otálet a spolu s holuby doupňáky, hřivnáči a hrdličkami divokými neprodleně odlétají za teplem na jih. V hlubokých lesích pořád ještě můžeme slyšet postupně doznívající zvukomalebné jelení troubení, které je charakteristické pro jelení říji.

Zahradám, sadům, vinicím, loukám i polím již dávno nevévodí sytě zelená barva, ale podobně jako lesy se postupně barví do podzimu.

Čas najít zimní úkryt

Nejinak je tomu v Podyjí. Krásně fialkově zbarvené, ale prudce jedovaté ocúny jesenní, (jeseň znamená podzim) na nás mávají z luk, mezí a struh kolem cest a svým květem ohlašují, že podzim je tady. Pomalu se z přírody vytrácejí studenokrevní obratlovci, jako jsou plazi (užovky, ještěrky a slepýši) i obojživelníci (žáby, mloci a čolci), kteří využili poslední teplé dny babího léta a dostatku potravy a pomalu se chystají přezimovat ve svých důmyslných skrýších.
Netopýři, kteří nám celé léto v podvečerech klikatě poletovali nad hlavami, hledají úkryty v dutinách a jeskyních, aby zde za pravého zimního spánku přečkali pro ně nepříznivé zimní období. Podobně je tomu i s plchy, plšíky lískovými či ježky, kteří si hledají úkryty, v nichž vydrží až do jara.

Zimní spánek

Že nevíte, co je pravý zimní spánek? To je období, kdy živočich zmenší svůj výdej energie – zpomalí se mu metabolismus (sníží tělesnou teplotu, frekvenci srdečního rytmu a dechu), takže zůstává ve stavu, kdy nepotřebuje přijímat potravu. Před nástupem zimního spánku si dělají živočichové zásoby tělního tuku, ze kterého pak během přezimování čerpají. Naopak takový jezevec, ale i medvěd – ale toho v Podyjí nepotkáte- mají nepravý zimní spánek. Pořádně „zasádlení“ zalezou před zimou do svého brlohu, ze kterého několikrát v průběhu zimy vylézají za teplých slunných zimních dní, aby se vyprázdnili a protáhli a pak zase zalezou a tak vydrží až do jara.

V průběhu měsíce října můžeme v přírodě potkat srnce, kteří shodili svou okrasu – paroží (kostěné útvary u samců srnců, jelenů nebo daňků), ale nebojte se, postupně jim začne narůstat nové. Zprvu měkké a zranitelné, pokryté lýčím (srst, která zajišťuje výživu budoucího parohu). Paroží postupně zkostnatí a na jaře příštího roku už uvidíme srnce opět v plné kráse. Zvěř srnčí se postupně shlukuje do tlup, které velmi často vidíme na polích s řepkou či ozimy, kde mají dostupnou potravu.

Velké změny v hmyzí říši

A jak je to s přípravou na zimu v hmyzí říši? Tato skupina živočichů je velmi různorodá. Obecně lze však říci, že většina dospělců uhyne. Část dospělců z daného druhu zimu přežívá v uzpůsobeném stavu ve skrýších. Některé druhy zimu přežijí ve stadiu vajíčka, larvy či kukly. Společenstva mravenců, či včel také uzpůsobí svůj režim zimním podmínkám. Mravenci přesídlí do podzemních prostor mraveniště. Včely se zase v úkrytu, či úlu semknou kolem včelí královny do chomáče, aby jí zajistili vhodné podmínky nutné pro přezimování hmyzí kolonie. Energii získávají ze zásob medu, který si připravovaly od jara do začátku podzimu z nektaru květů.

Konec října se nám také připomene krákavým křikem přilétajících havranů. Ze severu k nám na tradiční zimoviště v typických klínech přilétají hejna husí polních. Také přiletí zástupci drozdovitých ptáků kvíčaly a cvrčaly, které si rády pochutnávají na plodech dřevin a keřů v krajině. S končící sklizní úrody z vinic se chystá k odletu špaček obecný.
A příroda nám šustí pod nohama pestrobarevnou změtí spadaného listí. Podzim už je opravdu tady.

Pusťte se do objevování "Mého měsíce října"

Co budete potřebovat:

Jedna důležitá poznámka k měření teploty: V kalendáři jsme vynechali čas měření a je na vás v kolik hodin budete teplotu zapisovat. Důležité ale je, aby to bylo ráno vždy ve stejný čas.

Budeme rádi, když se s námi opět o své květnové kalendáře podělíte. Stačí je oskenovat a poslat do 15. listopadu na emailovou adresu infocentrum@nppodyji_cz. Nezapomeňte do mailu uvést své jméno a příjmení, věk a obec nebo město - či přírodní lokalitu, kde jste svá pozorování prováděli. Autory vybraných kalendářů odměníme opět zajímavými cenami z naší produkce.

Křížovka

Máte říjnovou přírodu v malíku? Zkuste i naši křížovku křížovku (630,86 KB) (křižovku křižovku (1,02 MB) ve formátu doc)

Důležitá data

4. 10. Mezinárodní den ochrany zvířat
11. 10. Mezinárodní den za omezení přírodních katastrof
16. 10. Světový den výživy
17. 10. Mezinárodní den boje proti chudobě
20. 10. Den stromů
21. 10. Den původních odrůd jablek
24. 10. Den OSN
31. 10. Den UNICEF

Vyplněná říjnová křížovka Vyplněná říjnová křížovka (633,64 KB)