Správa národního parku Podyjí

Chrastavec rolní. FOTO: Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí

FOTOGALERIE: Prohlédněte si právě kvetoucí rostliny podyjských vřesovišť

Nejzářivější žlutou rozsvěcuje vřesoviště smil písečný. Tato drobná rostlinka se sivě chlupatými lodyhami vypadá v trávníku až nepatřičně - jako byste zasadili slaměnku.

Štírovník růžkatý kvete v suchých trávnících hojně a dlouho. Mezi odkvétajícími žlutými květy prosvítají červené růžky poupat, která se teprve kvést chystají.

Silnou ovocnou vůni dodává kvetoucímu vřesovišti svízel syřišťový - jediný žlutě kvetoucí svízel. Kvítky má droboučké, ale v každém květenství jsou jich desítky i stovky, takže zdálky upoutá na první pohled. V jeho jméně je ukryta historická metoda výroby sýrů - do syřidel se kdysi přidával i výluh z tohoto druhu svízele.

Mohutná lnice kručinkolistá patří k zástupcům panonské stepní květeny, která na Znojemsko připutovala z jihovýchodu. Proto se panonské druhy často vyskytují právě na vřesovištích, která klimatem nejlépe odpovídají krajině, odkud pocházejí.

Černýš rolní i třezalka tečkovaná patří k barevným oportunistům. Černýš na první pohled vypadá fialový, přitom jeho květ je převážně žlutý jen s malou fialovou tečkou. Ukrývá se ale za podpůrnými listeny, které za květu mění barvu ze zelené na fialovou.

Třezalka naopak kvete žlutě, ale v jejích okvětních plátcích jsou uzavřené buňky naplněné fialovým barvivem. Při rozmačkání nebo vyvaření se barvivo uvolní, takže žlutým květem lze barvit na fialovo. S tím souvisí i legendy popisující uřknutí dobytka: měla-li dojnice v píci velké množství kvetoucí třezalky, její mléko získalo narůžovělou barvu, takže hospodář nabyl dojmu, že kráva dojí mléko s krví.

Fialovou barvou květů vynikají zejména šalvěj hajní a mateřídoušky. Mateřídoušku časnou, která nyní v bohatých kobercích zdobí nejen vřesoviště, ale i cesty, meze nebo železniční náspy, vystřídá během léta mateřídouška panonská, která kvete později.

Fialovou sbírku doplňují svými plochými palicemi chrastavec rolní a vzácnější hlaváč šedavý, který často kvete až do pozdního podzimu.   V fialovožluté kombinaci vynikají svými zářivě růžovými květy hvozdíky: hvozdík kartouzek s mohutnými hlávkami mnoha drobných kvítků a velkokvětý hvozdík tečkovaný, pro drobné bílé tečky na květech zvaný „slzičky".

Umírněnou bílou barvou uklidňuje změť barev šedivka šedá. Přes svoje nenápadité jméno docela zdobná rostlinka, jejíž trsy se rozrůstají až do metrové délky. Talířovitá květenství drobných bílých kvítků ukazuje i bedrník obecný - hvězda lidových písní i bylinkářek. Řada lidí, ač netuší, jak bedrník vypadá, vzpomene si přesto na popěvek „pijme pivo s bobkem, jezme bedrník, nebudeme stonat, nebudeme mřít...".

Hebký dojem budí stepní trávníky díky květům trav. Huňaté klasy vystrkuje do výše strdivka sedmihradská, květenství psinečku tuhého zase vyhlíží jako hejno komárů v průvanu. A nesmíme zapomenout na „vousy svatého Ivana" - kavyl Ivanův, který je pravým šlechticem mezi travami. Dlouhé chlupaté osiny kavylů se v sebemenším vánku vlní jako mořská hladina.   Život vřesoviště přibližuje i nový infoleták, který v červnu vydala Správa Národního parku Podyjí. Získat ho můžete na informačních centrech nebo v digitální podobě přímo z webu www.nppodyji.cz.

Lenka Reiterová, autorka je vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny  Správy Národního parku Podyjí