Lesní půda

Z celkové výměry národního parku 6 283 ha zaujímá lesní půda 5 270 ha. V celkem 69 lesních typech v 1. - 3. vegetačním stupni je obsaženo 11 půdních typů a subtypů. Na základě provedené typologie a revize typologického mapování v roce 1990 zde mají největší zastoupení oligotrofní a mezotrofní hnědé půdy ( 35,3 resp. 38,3 % ). Jedná se o půdy vzniklé převážně na kyselých vyvřelých a metamorfovaných horninách ( granity, granodiority, ruly, svory, fylity ), převážně mělké - středně hluboké, zrnitostně písčité - hlinitopísčité, kamenité, se střední až malou zásobou živin ( zvláště u oligotrofních hnědých půd na nezpevněných sedimentech - písky, štěrkopísky, slepence, droby ).

Dále následují s 6,4 % illimerizované půdy ( sem patří i hnědozemě a parahnědozemě ). Jsou to kvalitní hluboké půdy, hlinité až jílovitohlinité, s dobrými živinnými poměry. Vyvinuly se na spraších a sprašových hlínách.

Ze skupiny hydromorfních půd se zde přibližně ve stejném plošném rozsahu ( 1,0 resp. 0,9 % ) vyskytují pseudogleje a gleje na hlínách a aluviálních naplaveninách.

Podzolové půdy ( + hnědé půdy podzolované ) jsou vázány na štěrkopísky, slepence, ruly, a diority. Jde tedy o minerálně chudší, lehké a skeletovité, středně hluboké půdy ( podíl z celkové výměry 5,9 % ).

K vývojově nejmladší skupině zde patří nevyvinuté půdy a rankery ( 12,2 % ). Jsou vázány na ruly, granodiority, písky a jiné horniny. Mají převážně mělký profil, značnou skeletovitost a vysychavost.