Správa národního parku Podyjí

^{Nejen listy ale i plody některých dřevin na podzim září barvami. Přehlédnou například nelze brslen evropský. Jeho plodenství tvoří růžové tobolky, ve kterých se v oranžovém míšku skrývají světlehnědá semena. FOTO: Archiv Správy Národního parku Podyjí.}

Zbarvení listů ovlivňuje na podzim zkracující se doba slunečního záření, vlhkost vzduchu a půdy nebo teplota. Méně slunce způsobuje, že v listech ubývá zelené barvivo (chlorofyl). Na scénu se tak mohou dostat další látky, které určují vzhled listů. Do žluta a oranžova je zbarvují karotenoidy, do červena zase antokyany. V listech některých stromů a keřů se na podzim ukládá i více tříslovin. Ty mají částečně na svědomí hnědé zbarvení listů. Pro barevný podzim v Podyjí je pak ideální slunné a chladné počasí. Nesmí být naopak příliš mrazivé nebo deštivé.

A jaké změny můžeme v podyjských lesích nyní pozorovat? V západní části Podyjí na sebe poutají pozornost svými barevnými proměnami v kombinaci s hladkou, do dálky svítící šedou kůrou buky lesní. Jeho listy nejprve zežloutnou, pak zčervenají a posléze skončí jako tmavohnědě.

Na první pohled může zaujmout svým výrazným nachovým zabarvením listů dub červený. Je to nepůvodní dřevina přivezená do Evropy ze severní Ameriky. Naše domácí duby jsou v tomto směru poněkud skoupé. Jejich listy většinou jen zhnědnou, uschnou a odumřou.

Výrazné oranžovo-červené zabarvení má jeřáb břek, javor mléč a javor klen. Právě na velkých listech javorů lze velmi dobře sledovat postupné barevné změny.

Žluté zbarvení je charakteristické například pro břízu bělokorou, obě lípy (malolistou i velkolistou), topol osiku a některé jeřáby. Svou „trochou do mlýna" pak přispívá i modřín opadavý, jehož jehlice se před každoročním opadáním také barví žlutě.

Listy jasanu ztepilého naopak na podzim opadají úplně zelené.

Petr Vančura, David Grossmann / Správa Národního parku Podyjí