Lípa srdčitá – Tilia cordata
Strom středních rozměrů, často s křivým kmenem a košatou, nepravidelnou korunou, dorůstá až do 30 m výšky, průměr kmene až 1 m. Solitérně rostoucí lípy mají silné, někdy vykotlané, boulovité kmeny až 3 m v průměru a dožívají se 300 až 400 let, přičemž takto významní jedinci jsou vyhlašováni jako památné stromy.
KOHLER, Eugen. Köhler's Medizinal-Pflanzen [online]. Leipzig: Herm. J. Ramm, 1887 Dostupné z: https://www.biodiversitylibrary.org/item/10836#page/238/mode/1up
Kde roste: Roste na chladnějších, vlhčích a zastíněnějších stanovištích než příbuzná lípa velkolistá, často se vyskytuje i v keřovité formě v podrostu. Její výskyt na skalnatých stanovištích umožňuje vysoká vzdušná vlhkost a stinná expozice těchto lokalit.
Využití: Dřevo lípy, které nemá jádro, je velmi měkké, pórovité a je hojně využíváno v řezbářství nebo pro výrobu špejlí. Lipové lýko se dříve využívalo k vazbě na výrobu rohoží nebo ošatek. Lípa je velmi významná medonosná dřevina.
Lidové léčitelství: V lidovém léčitelství a také ve farmacii se používá lipový květ do nálevů a čajů, při horečkách, nachlazení, onemocnění ledvin a močových cest. Látky obsažené v lipových květech zvyšují produkci potu, mají protizánětlivé a diuretické účinky, utišují křeče a rozpouští hleny.
Mytologie: Lípa patřila mezi posvátné stromy starých Keltů a Slovanů. Lípa srdčitá je našim národním stromem a její ratolesti najdeme na prezidentské standartě i státní pečeti. Lípa je zároveň národním stromem Slovenska a Slovinska.