Málo muflonů znamená více místa pro ohrožené rostliny a zvířata

Vydupané skalní stepi nebo lesní údolí, kde místo sasanek, hrachorů, lilií a jaterníků rostly jen kopřivy a vlaštovičník. Příklady konkrétního dopadu, který na přírodu Národního parku Podyjí měla velká stáda muflonů. Lidé ho do Podyjí přivezli v první polovině minulého století. Správci parku jejich počet už od vzniku národního parku minimalizují. Nyní jich zde je zhruba čtyřicet. Mufloni mají prostor mimo vyhlášená chráněná území. V Česku jich žije jednadvacet tisíc. Z toho téměř polovinu zastřelí myslivci při svých lovech.

Image

Muflonů v Česku žije přes jednadvacet tisíc kusů. Do Podyjí ho lidé přivezli ve 30. letech minulého století. Jeho populace zde nyní čítá zhruba 30 - 50 kusů. Archiv Správy Národního parku Podyjí.

„Muflon v počtech, v kterých se tu vyskytoval při vzniku parku, působí na krajině a přirozených společenstvech ohromné škody. Na území Podyjí ho dovezl člověk, aby uspokojil svoje potřeby bez ohledu na následky. Výsledkem byly zničené skalní stepi. Z míst přehnojených trusem a močí muflonů zmizely vzácné rostliny a nahradily je kopřivy a vlaštovičník," popsala vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny Správy Národního parku Lenka Reiterová.

Muflony do Podyjí ve třicátých letech dovezli majitelé lesů, aby je mohli lovit. Byli pro ně v podstatě hospodářská zvířata. „Pro naše území je to geograficky nepůvodní druh. Pochází z přední Asie a do Evropy se nedostal přirozenou cestou, ale byl přivezen lidmi. O minimalizaci jeho počtů v národním parku usilujeme od jeho vzniku. Nemají zde přirozené nepřátele. Vše je v souladu s českými zákony i obecně uznávanými ochranářskými principy," uvedl odboru péče o les Správy Národního parku Podyjí Petr Vančura.

V praxi to znamená, že zaměstnanci parku ročně odloví kolem dvaceti kusů. „Ve srovnání se zbytkem Česka je to naprosté minimum. Například v roce 2011 se na území parku odlovilo 10 kusů. O rok dříve to bylo 19.  V celé zemi to bylo přes devět tisíc," doplnil Vančura.

Geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů se v Národním parku Podyjí vyskytují desítky. Není v silách Správy parku všechny tyto druhy z území odstranit. Proto je péče věnována zejména druhům invazním, tedy těm, které vytlačují původní rostliny a zvířata a tím ničí přirozená společenstva. Nejproblematičtější jsou netýkavka žlaznatá, křídlatka česká, bolševník velkolepý a trnovník akát. Jejich likvidace prováděná Správou Národního parku Podyjí systematicky již mnoho let je úspěšná, nikoli však dokončená.  Ze zvířecí říše kromě muflonů působí největší problémy například střevlička východní nebo karas stříbřitý. Ti jsou odstraňováni z rybí obsádky rybníků i drobných vodních nádrží při výlovech nebo opravách.

Text je součástí pravidelného seriálu Správy Národního parku Podyjí v týdeníku Znojemsko