Správa národního parku Podyjí

^{Pár mandelinky Chrysolina eurina. FOTO: Robert Stejskal / Správa Národního parku Podyjí}

Specialisté na biologickou ochranu rostlin z neziskové organizace CABI (www.cabi.org), která se zabývá řešením problémů v oblasti zemědělství a životního prostředí po celém světě, se v Podyjí zaměřili na mandelinku Chrysolina eurina. „Zvýšenou pozornost odborníků přitáhla její živná rostlina. Tato mandelinka je totiž vázána na vratič obecný (Tanacetum vulgare). Tato rostlina byla zavlečena do mnoha koutů světa, včetně Spojených států, kde je obtížným plevelem,“ vysvětlil biolog Správy Národního parku Podyjí Robert Stejskal.

^{Mandelinka Chrysolina eurina se obvykle ukrývá v úžlabí listů živné rostliny. FOTO:Robert Stejskal / Správa Národního parku Podyjí}

Entomologové by nyní rádi zjistili podrobnosti ze života mandelinky. Přáním odborníků totiž je, aby byla mandelinka monofágní. To znamená, aby požírala pouze vratič. Jen v tom případě by brouk byl vhodným kandidátem na biologický boj proti vratiči v USA. Vratič se tam chová invazním způsobem a vysazení mandelinky, tedy jeho přirozeného parazita, by mohlo pomoci k omezení jeho nekontrolovaného šíření.

Vědci tak v Podyjí zkoumají například to, kam mandelinka klade vajíčka, kde a jak se vyvíjejí její larvy nebo kde se larvy kuklí. „Zatím je známo jen to, že brouci okusují listy vratiče a preferují nepříliš často sečené a spíše zastíněné louky. Odborníci také odebrali několik desítek jedinců do laboratoře a budou se pokoušet o chov v umělých podmínkách,“ upřesnil Stejskal. Kromě detailů o vývoji je také zásadní zjistit, jak širokou škálu rostlin je brouk nebo jeho larvy schopen konzumovat.

Mandelinka Chrysolina eurina je velká asi 8 mm a v České Republice je spolehlivě známa necelých dvacet let. „Charakter výskytu i přibývající nálezy u nás, stejně jako v sousedních zemích, svědčí o tom, že u tohoto druhu dochází z neznámých příčin k růstu populace,“ uvedl Stejskal. V Podyjí se mandelinka nejhojněji vyskytuje v oblasti Devíti mlýnů, ale jsou známy další nálezy z dalších částí údolí řeky.

Vratič u nás roste běžně kolem cest, na rumištích, ale i na loukách, kde se zvláště při méně časté údržbě může agresívně šířit na úkor jiných rostlin. „Má ale i pozitivní stránky. Jeho květy s oblibou navštěvuje spousta hmyzu a je to rovněž známá léčivka. Odvar nebo i listy samotné mohou pomáhat při odpuzování bodavého hmyzu,“ dodal Stejskal.

Vratič obecný (Tanacetum vulgare) je běžným druhem podyjských luk. FOTO: Robert Stejskal