Správa národního parku Podyjí

^{Mysmena Jobova (Microdipoena jobi). FOTO: Pierre Oger  https://arachno.piwigo.com} 

Tradičně je nejvíce nových druhů objevováno mezi bezobratlými živočichy, kteří představují nejvyšší biologickou rozmanitost v rámci živočišnou říše. Zároveň jde o skupinu drobných živočichů snadno unikajících pozornosti. V letošním roce začali na území Národního parku působit dva odborníci na pavouky a sekáče a cíleně se věnovali převážně lokalitám v ochranném pásmu parku. Výsledkem jejich práce byl nález drobného, jen milimetr velkého pavouka mysmena Jobova (Microdipoena jobi). Je to druh velmi vzácný, vázaný na osluněná stanoviště s hustou vegetací. Dosud byl v Česku znám pouze z Kokořínska a okolí Slapské přehrady. Dnes však víme, že se vyskytuje také na podyjských vřesovištích a stepích v okolí Popic a Hnanic.

^{Slíďák slaništní (Pardosa maisa).FOTO: Radek Šich}

Mezi další nové druhy pavouků patří slíďák suchopárový (Alopecosa striatipes). Tento teplomilný druh vázaný na suchá nezastíněná stanoviště, zejména skalní stepi je v Česku znám vzácně pouze z jižní Moravy a Hané. Novým pro Podyjí je také velmi vzácný mokřadní pavouk slíďák slaništní (Pardosa maisa), kterého výzkumníci objevili v ostřicovém mokřadu u Podmolí. Doposud byl vídán jen na několika málo lokalitách jižní Moravy, zejména slaništního charakteru.

Motýli naopak patří mezi nejlépe prozkoumané skupiny hmyzu Národního parku Podyjí. I přes tuto skutečnost v letošním roce po dlouhých 35 letech výzkumníci viděli drobného zavíječe běločárného (Pyrausta cingulata). Jeho housenky se živí pravděpodobně na mateřídoušce.

^{Roupec včelový (Molobratia teutonus). FOTO: Kamil Posolda}

V oblasti výzkumu dvoukřídlého hmyzu (Diptera) byl rovněž po dlouhých 107 letech nalezen velký a nápadný roupec včelový (Molobratia teutonus), který se vyskytuje podél břehů řeky Dyje.

^{Ploštice (Sciocoris macrocephalus). FOTO: Josef Šeršeň}

Náhodný, ale o to zajímavější nález, byl učiněn během biologického hodnocení v Popicích. Zpracovatelům se podařilo zachytit druh ploštice, považovaný na našem území za vymřelý. Ploštice (Sciocoris macrocephalus) je typická spíše pro středomořskou oblast. Saje na rostlinách rostoucích na stepích, písčinách a nejspíš také na vřesovištích.

Pozoruhodné nálezy přinesl také dlouholetý výzkum brouků. Drobných, pro laika těžko pozorovatelných broučků, bylo nově nalezeno několik desítek. Jmenujme alespoň pár příkladů. Ze skupiny saproxylických, tedy na mrtvé dřevo vázaných brouků, byl u Havraníků nalezen kornatec Phloiophilus edwardsi, známý v současnosti jen z jedné lokality v jižních Čechách a historicky z Beskyd. Je zajímavý tím, že na rozdíl od většiny ostatních brouků aktivuje v zimních měsících. Podle pozorování v Podyjí žije skrytě v korunách borovic s uschlými větvemi napadenými určitým druhem dřevních hub. K jeho nálezu dopomohla nedávná vichřice, která vyvrátila desítky starých stromů.

^{Drabčík (Thoracophorus corticinus). FOTO: Pavel Krásenský, www.macrophotography.cz}

V bučinách pralesního charakteru na Braitavě žije zvláštní drabčík Thoracophorus corticinus. Tento 2,5 mm dlouhý brouček pobývá v tlejícím dřevě starých stromů. Často ve společnosti mravenců. Díky svému zbarvení a struktuře těla dokonale splývá s okolím.

U Hnanic na starém topolu obrostlém dřevními houbami se povedlo nalézt brouka Pseudotriphyllus suturalis. Tento vzácný druh byl dosud známý jen z oblasti soutoku Dyje a Moravy a ukazuje zachovalost lesních porostů v údolí potoka Daníž.

Osobitým typem biotopu je pro řadu brouků tlející rostlinná hmota. Například různé komposty, hromady starých jablek nebo kupky zapomenutého sena. Ve starém sadu u Havraníků byl pod balíkem sena nalezen mršník Onthophilus punctatus. Jde o velmi vzácný druh známý u nás jen z jednotlivých, zpravidla starých, nálezů. Kromě staré trávy mu vyhovují také nory savců, třeba syslů.

^{Vstavač nachový (Orchis purpurea). FOTO: Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí}

Nejzajímavější nálezy ze světa rostlin čekaly na vědce na lesních světlinách a plochách s mechanicky narušovanými půdami. Na pasece u Granátových jam pod Hardeggem, která byla vytvořena pro účely výzkumu společenstev světlých lesů, se objevily dvě vzácné rostliny vyžadující střídání světla a stínu: vstavač nachový (Orchis purpurea) a plamének přímý (Clematis recta). Zdá se, že tyto i řada dalších druhů, trpělivě čekají v semenné bance na to, až se lesní porost nad nimi prosvětlí, aby znovu vykvetly a vychovaly další generaci. Odborníci tak předpokládají, že intenzivní sledování světlin, které vytvořila v prosinci 2014 ledovka, přinese zajímavé botanické novinky.

^{Plamének přímý (Clematis recta). FOTO: Archiv Správy Národního parku Podyjí}

Floristicky významné jsou i plochy, na nichž je vegetaci pravidelně odstraňována a vzniká obnažená půda. V lemu pole v údolí potoka Rambach pod rybníkem v Lukově dlouhodobě přežívá i přes intenzivní chemizaci vzácný polní plevel pryskyřník rolní (Ranunculus arvensis). Tato drobná teplomilná rostlinka, vázaná na pravidelně orané plochy, bývala kdysi v krajině hojná, dnes je zařazena v Červeném seznamu rostlin ČR jako ohrožená. Nejhezčí je po odkvětu, kdy na ní vyrůstají až 0,5 cm dlouhé ostnité tobolky se semeny. V letošním roce se k ní u Lukova připojil i nepatrnec rolní (Aphanes arvensis), který je běžnější v chladnějších částech republiky. Jde tak o třetí známou lokalitu jeho výskytu v národním parku.

Zdá se, že některé rostliny jdou veřejnosti vstříc. Výskyt střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) u silnice z Čížova na Hardegg již můžeme považovat za stabilní. Letos se zde objevil již třetí rok po sobě. Jeho nádherné květy tak může obdivovat i běžný návštěvník z přístupné turistické trasy.

Za zásadní také považujeme zmínit prokázané hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus). Již několik let se sokoli o hnízdění v kaňonu Dyje pokoušeli, ale nebyli úspěšní. Až v letošním roce se prokazatelně hnízdícímu páru podařilo vyvést dvě mláďata.

Autoři: Zdeněk Mačát, Robert Stejskal, Lenka Reiterová