Správa národního parku Podyjí

^{Mišpule německá je typickým podyjským druhem svázaným s oblastmi starého německého osídlení. Po přemrznutí poskytuje šťavnaté, velmi lahodné plody. Správa Národního parku Podyjí již brzy doplní nově napěstovanými sazenicemi skupinu starých mišpulí na Hradišťských terasách u Znojma.}

V hlubokých lesích Podyjí často narazíme na osamělé ovocné stromy - třešně, jabloně, oskeruše či hrušně. Jsou to potomci stromů pěstovaných v četných sadech a stromořadích, které už od nepaměti tvořily typickou součást Podyjí. Správa národního parku se je spolu s obcemi a dobrovolníky snaží vrátit zpět do krajiny. Využívá přitom starých ovocných odrůd, které tu lidé po staletí pěstovali.

V posledním století se pěstování ovoce přesunulo do velkoplošných sadů, případně do zahrádek kolem rodinných domů. Staré sady mohutných jabloní či třešní, které často ležely až na rozhraní polností a lesa, byly najednou pro člověka příliš vzdálené. Bez údržby se v přehuštěných korunách dařilo houbovým či virovým chorobám a škůdcům. Následkem konce kosení či pastvy se v sadech rozbujely náletové dřeviny. Sady postupně začal pohlcovat les.

^{Jedním z největších ovocných sadů národního parku Podyjí je sad u popické kaple. Lidé se v něm na jaře mohou občerstvit například třešněmi, později jablky nebo hruškami FOTO: Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí}

Ovocné dřeviny však mají v krajině nenahraditelný význam. Kdysi pěstované odrůdy jsou součástí kulturního dědictví. Vypovídají o potřebách i způsobu života našich předků. Navíc mohou poskytnout cenné vlastnosti pro nové šlechtění, kterých se dnes pěstovaným komerčním odrůdám třeba nedostává - odolnost proti suchu, mrazu či chorobám.

Ovocné stromy mají své místo i v přírodním koloběhu. Jsou nenahraditelným potravním zdrojem pro volně žijící živočichy. Na plodech si pochutnají kuny, myšice, sojky či různí motýli. I ježek rád zavítá v době zrání do sadu, nehledá zde však jablka, nýbrž rozličné brouky či slimáky, kteří se sem stahují. Mnozí živočichové využívají jako potravu také dřevo ovocných stromů. Živí se jím larvy často vzácných brouků (tesařík broskvoňový, květokras třešňový, zlatohlávci). Ovocné dřeviny poskytují mnohým živočichům také úkryt a bydliště, V jejich dutinách často hnízdí dudek chocholatý nebo strakapoud jižní.

_{Tesařík broskvoňový (na snímku) a květokras třešňový jsou příklady vzácných brouků, kterým staré ovocné sady poskytují unikátní životní prostředí. Dřevo stromů využívají jejich larvy jako potravu. FOTO: Filip Trnka}

V intenzivně využívané polní krajině ovocné dřeviny významně obohacují krajinnou mozaiku. Lhostejno, jde-li o malé sady, stromořadí, nebo jednotlivě stojící stromy. Vylepšují mikroklima místa, brání polétání prachu, jsou důležitými orientačními body.

Na území Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma mnoho starých ovocných dřevin dosud přežívá. Většina z nich je však již ve velmi špatném zdravotním stavu. Proto se je Správa národního parku pokouší nahradit mladými stromky a vrátit tradiční místní druhy a odrůdy do krajiny. Pro pěstování ovocných dřevin vyčlenila část lesní školky v Podmolí.

Zatím zde byla vysazena řádka jabloňových podnoží, které budou již brzy připraveny k roubování. K němu odborníci odeberou genetický materiál přímo z Podyjí. V budoucnu jabloně ve školce doplní i další druhy dřevin - třešně, jeřáb oskeruše, ale také hrušně, jichž se dnes v Podyjí značně nedostává.

Ze starých odrůd můžeme dnes ještě v Podyjí nalézt jabloně landsberskou renetu, boskoopské, parménu zlatou zimní nebo panenské české. V třešňových sadech to je Napoleonova chrupka, Tropprichterova, znojemská kaštánka a další. Ojediněle lze nalézt hrušeň avranšskou.

Zmíněný jeřáb oskeruše není jediným pozapomenutým druhem ovoce, který se v Podyjí vyskytuje. Na východě jsou časté výsadby moruší. Naprosto typickým podyjským druhem je mišpule německá. Tato dřevina je historicky svázaná s oblastmi starého německého osídlení. Poskytuje šťavnaté, velmi lahodné plody s hnědou kožovitou slupkou, které jsou však jedlé až po přemrznutí. Nově napěstované sazenice již brzy doplní skupinu starých mišpulí na Hradišťských terasách u Znojma.

Opuštěné ovocné sady, v nichž vysazené stromy trpí dlouholetou neúdržbou a konkurencí náletových dřevin, dává Správa NP Podyjí postupně do pořádku. Zatím byly prořezány dřeviny v sadu u Podmyčí, u Onšova, u Čížova (kde se na práci podílela také obec) a ve dvou sadech u Lukova. Zmlazovací řez ovocných dřevin provedli lesníci také v rozsáhlém třešňovém sadu u Popické kaple. Do sadu u Lesné a na Hradišti doplnili mladé stromky.

^{Podyjí má i své drobné ovocné záhady. Například při cestě z Čížova na Hardeggskou vyhlídku může pozorný návštěvník ochutnat plody stromu, se kterým si vědci dlouho lámali hlavy. Křížence mezi hrušní a jeřábem zde narouboval jeden z místních obyvatel. FOTO: Lenka Reiterová / Správa Národního parku Podyjí}

Správa národního parku se snaží navrátit ovocné dřeviny i do polní krajiny mimo ovocné sady. Před lety správci národního parku Podyjí vysázeli a letos doplnili stromořadí u Popic a u Hnanic. Ve spolupráci s obcí vzniklo nové stromořadí podél polní cesty u Čížova. Rozvíjí se slibná spolupráce s některými zemědělci, kteří projevili zájem označit hranice svých pozemků výsadbou ovocných stromků. Také město Znojmo umožňuje při obnovách či údržbě polních cest na vhodných místech výsadbu ovocných stromů. Správa národního parku vysadila staré odrůdy ovocných dřevin i na Mašovické střelnici a na Kraví hoře.

Také veřejnost se podílí na snaze navrátit do podyjské krajiny tradiční ovoce. Řada lidí nám již poskytla údaje o výskytech starých ovocných stromů, často i s přesným určením odrůdy. V oblasti Hradišťských teras dokonce jeden z vlastníků obnovuje historický stav teras včetně na sucho skládaných zídek a ovocných výsadeb zcela samostatně. Pečovat ve svém volném čase o ovocné sady mají zájem i první dobrovolníci.

Věříme proto, že návrat ovocných dřevin do Podyjí je společným zájmem mnoha skupin i jednotlivců a že vzájemná spolupráce v této oblasti povede k úspěchu. Můžeme se společně těšit na dobu, kdy se leckterý pocestný či zemědělec při práci bude moci osvěžit ovocem z nových výsadeb.

Lenka Reiterová je vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny Národního parku Podyjí.