Aktuality
Celý článek
Středa, 10. srpen 2016
| Autor: Svatava Holubová
Celý článek
Úterý, 9. srpen 2016
| Autor: David Grossmann
Celý článek
Pátek, 22. červenec 2016
| Autor: David Grossmann
Celý článek
Pátek, 15. červenec 2016
| Autor: Markéta Frindová Jelínková
Celý článek
Čtvrtek, 30. červen 2016
| Autor: Tomáš Rothröckl
Celý článek
Čtvrtek, 30. červen 2016
| Autor: Tomáš Rothröckl
Celý článek
Čtvrtek, 30. červen 2016
| Autor: David Grossmann
Celý článek
Středa, 29. červen 2016
| Autor: David Grossmann
Celý článek
Úterý, 28. červen 2016
| Autor: David Grossmann
Celý článek
Pátek, 27. květen 2016
| Autor: David Grossmann
Celý článek
Čtvrtek, 19. květen 2016
| Autor: David Grossmann
Celý článek
Úterý, 17. květen 2016
| Autor: Tomáš Rothröckl
Celý článek
Úterý, 17. květen 2016
| Autor: David Grossmann
Celý článek
Úterý, 17. květen 2016
| Autor: Petr Lazárek
Celý článek
Úterý, 17. květen 2016
| Autor: Petr Lazárek
Fotopříběh: Do Podyjí a Thayatalu se sjela třicítka dětí z šesti národních parků
Na třicet dětí z Německa, Rakouska a Česka se na začátku srpna sjela do Podyjí. Zástupci šesti přeshraničních
národních parků se zde seznamovali s podyjskou přírodou i upevňovali svá přátelství. Podívejte se na jejich
příběh. Příští rok je čeká výprava do Českého Švýcarska.
O lanýžích na Znojemsku se vědci dozvěděli náhodou. Houbař jim je poslal do poradny
Jeden ze zkušených houbařů poslal před několika lety neznámou houbu do poradny v Jihomoravském muzeu. Od té doby
odborníci vědí, že na Znojemsku roste zajímavý bělolanýž obecný. V regionu zaznamenali podhoubí dalších pod zemí
rostoucích druhů, třeba lanýžů letních, které patří do příbuzenstva pravých lanýžů. Plodnice zde však dosud nalezeny
nebyly. V gastronomii vyhledávané druhy pravých lanýžů se vyskytují zejména ve Středomoří. Proslulý je italský
Piedmont a francouzský Périgord, kde roste lanýž bílý a lanýž černovýtrusý.
Přírodu i historii Podyjí přibližuje nová publikace plná zajímavých fotografií
/PUBLIKACE KE STAŽENÍ/ Více než pět desítek unikátních fotografií v deseti kapitolách přibližuje v nové publikaci
Národní park Podyjí. Autoři se zaměřili na rostliny, zvířata ale i geologické zajímavosti a historické památky
regionu. Osmadvacetistránkovou knížku si zájemci mohou zdarma stáhnout z webových stránek Správy parku.
Koncert s piknikem a vycházkou do přírody
Tradiční koncert v přírodě na závěr hudebního festivalu Znojmo se tentokrát odehraje v neděli 24. 7. za hranicemi
národního parku, u Samaritánky na Hradišti u Znojma.
Vítání slunovratu u Lesné
Již podruhé se sešli občané Horního Břečkova, Čížova, Lesné i dalších okolních obcí s pracovníky Správy Národního
parku Podyjí u letohrádku u Lesné. Zatímco vloni jsme společně přivítali jaro, letos to bylo léto téměř v čase
slunovratu
Podunajské luhy hledají inspiraci v Podyjí
V nedávných dnech jsme přivítali vzácnou delegaci představitelů Bratislavského samosprávného kraje. Zástupce hejtmana
Berta a další odborníci se zajímali o problematiku procesu zřízení národního parku a jeho následné ochrany na
příkladu Podyjí a Thayatalu. Záměrem slovenských kolegů je vyhlášení Národního parku Podunajské luhy, který by
ochránil zbytky lužních lesů podél Dunaje mezi státní hranicí s Rakouskem, Bratislavou a jejím širším okolí.
Průzkumy prokazují návrat vzácných druhů do remízků vysázených v polích
Letos na jaře měli odborníci poprvé možnost zkoumat nově založené plochy s výsadbami stromů v jednolité
zemědělské krajině nedaleko Lukova. Našli zde vzácné brouky a potvrzují jejich přínos pro oživení krajiny.
V ráji plazů. Podívejte se na první minidokument z osmidílné řady
/VIDEO/ „Lidé se hadů obvykle bojí, ale není proč,“ říká v novém minidokumentu zoolog Antonín Reiter. Právě v Podyjí
se s hady i ještěrkami můžete běžně setkat. A stojí to za to. Nahlédněte s námi do zákulisí jejich života.
Dokument Obrázky z Podyjí je dostupný na DVD
/UKÁZKA/ Půlhodinový snímek dokumentaristy Ivana Stříteského a scénáristy Libora Ambrozka Obrázky z Podyjí je
dostupný na DVD. Zájemci si jej mohou koupit na Návštěvnickém středisku Správy parku v Čížově nebo přímo v
administrativní budově ve Znojmě.
FOTOGALERIE: Evropský den chráněných území v Podyjí
Několik výstav, muzejní noc nebo odhalení nového nápisu na Sealsfieldově kameni a křest lípy. Podívejte se, jak jsme
připomínali Evropský den chráněných území v Podyjí.
Víno i jedlé rostliny. Evropský den chráněných území připomene chuť přírody
/SEZNAM AKCÍ/ Výstavy, koncert, exkurze nebo beseda s vinařem či projekce. Nadcházející víkend slavíme Evropský
den chráněných území (24.5.) Letos s podtitulem Chuť přírody.
Na premiéru filmu o Podyjí do Znojma přijede herečka Rybová i ekolog Ambrozek
/POZVÁNKA/ Správa Národního parku Podyjí zve srdečně znojemské publikum na oficiální premiéru filmu Obrázky z
Podyjí, která je věnována Národnímu parku Podyjí u příležitosti jeho dvacátých pátých narozenin.
Ve vranovském zámku se otevře výstava fotografií Michala Schneidera
/POZVÁNKA/ Výstava panoramatických snímků fotografa Michala Schneidera Krajiny mého okolí se otevře zájemcům v
galerii Thayana na vranovském zámku. Autor v nich mapuje krajinu mezi Podyjím a Moravskými Budějovicemi. Vernisáž se
uskuteční ve čtvrtek 24. května od 17:00. Výstava bude přístupná až do konce září.
Skalní řícení v Hamrech
Silnice spojující Přední a Zadní Hamry pod Vranovem nad Dyjí prochází pod vysokou skalní stěnou známou pod názvem
Hamerské vrásy. Její stáří je asi 800 miliónů roků a je tvořena bítešskou ortorulou s výraznou deskovitou odlučností.
Hornina je rozpukána četnými puklinami. Zvláště pak v jarních měsících se stává, že ze stěny vypadne menší množství
kamenů, které jsou potenciálně nebezpečné pro procházející občany nebo turisty.
Jak občané dobrovolně zlikvidovali skládky
/ÚVAHA PETRA LAZÁRKA/ I dnes se najdou v krajině místa, která nám mohou připomenout dobu před rokem 1989.
Občané, státní podniky, zemědělská družstva či obce se tehdy potýkali s nerudovským problémem - kam uložit
odpadky. Blízké či vzdálené okolí sídel bylo často doslova poseto množstvím skládek nejrůznějšího původu a
objemu. Skládkami se vyrovnávaly v přírodě terénní nerovnosti, zavážely se jimi tůně s obojživelníky, nebo
se vršily na kopečcích porostlých stepní vegetací.