Aktuality

Lesy Podyjí ukazují svoji podzimní paletu. Mění je barviva v listech i počasí

Žlutá, oranžová, cihlová až červená nebo hnědá. Podyjské lesy nyní hrají desítkami barev. Projevuje se tak velká pestrost stromů a keřů, které v národním parku rostou. Odborníci jich zde napočítali více než sto druhů. Lidé jejich podzimní vzhled mohou obdivovat právě nyní z řady vyhlídek nebo lesních cest.

 

Je ideální čas na pozorování mloků, vydali se hledat svá zimoviště

Častěji než kdy jindy můžete v těchto dnech v údolích přítoků Dyje potkat mloky skvrnité. Tito statní obojživelníci s typickým černo-žlutým zbarvením se nyní vydali hledat svá zimoviště. Podyjí je jedním z důležitých míst, kde tento zvláště chráněný živočich v Česku žije.

 

Literárním čtením a přednáškami pokračují Dny Národního parku Podyjí v Praze

/VIDEO, FOTOGALERIE, PROGRAM/ Hned několik výstav, představení nové knihy o Podyjí i řada přednášek byly součástí Dnů Národního parku Podyjí v Praze.  Ty stále pokračují. Vyrazit ještě můžete na literární čtení do Rakouského kulturního fóra nebo přednášky na Karlově a Zemědělské univerzitě.

 

Podyjím se ozývá houkání výrů. Král vřesovišť si začal vymezovat svůj revír

/AUDIO/ V lesnatých stráních nad údolím Dyje u Králova stolce nebo například v lokalitě Devíti mlýnů můžete v těchto dnech k večeru a v noci zaslechnout typické houkání výrů velkých. Dospělí samci si tak začali vymezovat svá teritoria a připravují se na zimu, kdy přichází čas jejich rozmnožování. Králů vřesovišť, jak výry nazval znojemský historik Anton Vrbka, v Podyjí v posledních letech přibývá. V českém a rakouském národní m parku hnízdí až 15 párů této ohrožené a chráněné sovy.

 

Cesta do pravěku: V píscích kolem Znojma můžete najít krokodýlí zuby i želví krunýř

Zkameněliny pravěkých zvířat i rostlin odkrývají odborníci i laici již řadu let na jihovýchodě Znojemska. Za tu dobu zde nalezli lastury a mušle třetihorních měkkýšů, části koster krokodýla gaviála nebo mořské sirény. Už tuto sobotu (6. 10.) se na pomyslnou cestu do pravěku můžete vypravit i vy na společné exkurzi Správy Národního parku Podyjí a Jihomoravského muzea ve Znojmě.

 

Do Národního parku Podyjí můžete v Praze vstoupit Píseckou bránou

koz___stezky_4964.jpg Od 2. do 14. října je v galerii Písecká brána v Praze na Hradčanech otevřena výstava o Národním parku Podyjí.

 

Dvojjazyčné čtení o Podyjí v hlavním městě

dore.jpg V rámci Dnů Národního parku Podyjí v Praze je na 9. října připraven pro zájemce literární pořad Podyjí v literatuře s promítáním historických i soudobých obrazových materiálů.

 

Nepropustná hranice: Podyjí skrývá unikátní typy předválečných pevnůstek

/FOTOGALERIE/  - Téměř osm desítek předválečných bunkrů a pevnůstek skrývá Národní park Podyjí a jeho nejbližší okolí.  Nachází se mezi nimi i unikátní atypické bunkry nebo pevnosti, které se v bouřlivém posledním zářijovém týdnu roku 1938 dostaly do ostrých bojů. Od historických událostí, které na dlouho změnily tvář střední Evropy, právě uběhlo 74 let.

 

Orchideje a motýli mezi tanky. Mašovická střelnice je unikátní přírodní lokalita

Ještě před patnácti lety u Mašovic vládli vojáci a lidem se za domy ozývala pravidelná střelba. Dnes je lokalita bývalého vojenského cvičiště místem, kde žijí desítky druhů vzácných motýlů, nebo silně ohrožený pěvec pěnice vlašská či rostou orchideje. Ornou půdu v unikátní místo pomohli paradoxně přetvořit právě vojáci. Dnes o území pečuje Správa Národního parku Podyjí.  Tuto sobotu se tam můžete vydat na exkurzi s odborným průvodcem.

 

Podyjské mlýny: chleba, papír, elektřina i turisté

33_novy_hradek_150.jpg Mezi Vranovem a Znojmem  fungovaly na Dyji dvě desítky mlýnů. Některé zničily povodně, jiné změnil meziválečný turistický ruch i nové technologie. Jejich konec přišel s vybudováním železné opony v padesátých letech minulého století. Dnes z těchto výjimečných technických památek zůstaly jen části zdí, náhony nebo zbytky jezů. Prohlédnout si je lidé mohou například v lokalitě Devět mlýnů u Hnanic.

 

Národní park Podyjí se představí v Praze výstavami a přednáškami

/PROGRAM UVNITŘ/ Exkurze na Znojemsko, přednášky, výstavy nebo literární čtení podyjských autorů čekají na zájemce během září a října v rámci pražských Dnů Národního parku Podyjí. Akci Správa parku pořádá ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.  Obyvatelům i návštěvníkům hlavního města přiblíží krásy a zajímavosti jedinečné přírody na jihu Moravy.  Připraveny jsou i besedy se studenty základních, středních a vysokých škol.

 

Do Podyjí si vemte láhev vody, ta ve studánkách není pitná

/MAPA, FOTOGALERIE, ROZBORY/ Zhruba desítka pramenů a studánek se nachází v Národním parku Podyjí a jeho bezprostředním okolí. Bohužel ani v jedné v blízkosti turistických cest není voda vhodná k pití. Některé jsou kvůli relativně suchým létům vyschlé. Jiné nesplňují požadavky hygieniků. Vyplývá to z pravidelného testu kvality vod, který zadali správci parku.

 

V Podyjí ubývá akátů, šancí tak dostává různorodý les

Když se řekne akát, vybaví se většině lidí překrásné, bílé hrozny intenzivně vonících květů, chutný akátový med nebo výborné palivo do kamen. Snad každý obyvatel jižní Moravy zná tento severoamerický strom s typickým pokřiveným kmenem a výraznými trny. Trnovník akát má však i své „temné stránky". Svými jedovatými látkami, které vypouští do prostředí, potlačuje ostatní rostliny ve svém okolí.  Navíc má schopnost plodit již v mladém věku, velký počet semen s vysokou klíčivostí, mimořádně vysokou schopnost regenerace a nízké nároky na živiny a vodu.

 

Lide a zvířata ve službách květin – několik typů, jak cestovat navzdory kořenům

30_semena_cestuj___150.jpg Fakt, že divoká zvířata se toulají krajinou mnohdy i na veliké vzdálenosti, je všeobecně znám. Možná však překvapí, že po světě běžně cestují i rostliny. Nejčastěji však necestují celé, pouštějí na výlet jen svoje semínka. Léto a nadcházející podzim - čas zrání - je ideální dobou, kdy si můžeme mnohé, často velmi rafinované, způsoby šíření semen prohlédnout zblízka.

 

Děti ze Znojemska v divočině Bavorského lesa

mini_1.jpg Prvních jedenáct srpnových dnů prožilo deset dětí ze Znojemska společně s dětmi z regionů Šumavy a Českosaského Švýcarska v „divočině „ Národního parku Bavorský les.