Aktuality

Okolí Čížova čekají změny. Přibudou cesty i protierozní opatření

Bahno z okolních polí na zahradách a cestách při přívalových deštích by v Čížově brzy mělo být minulostí. V okolí obce přibude řada protierozních opatření. Vyplývá to z nové komplexní pozemkové úpravy, na které se dohodla obec, Správa Národního parku Podyjí a vlastníci či nájemci pozemků v okolí vesnice. Naplánovány jsou i nové veřejně přístupné cesty nebo lemy křovinatých trávníků na hranici polí a lesů. Chránit budou zemědělce před rozrůstajícími se stromy i les před splachy hlíny i používanými chemikáliemi. Po Hnanicích je Čížov druhou obcí v oblasti národního parku, kde se plán na úpravu okolní krajiny podařilo domluvit.

 

Blíží se uzávěrka ankety Strom Znojemska 2012

miniatura_pl.jpg Již jen do 16. listopadu mohou navrhovatelé posílat své tipy na Strom Znojemska letošního roku. Vítěz minulého ročníku se opět umístil i v celostátní anketě Strom roku 2012.

 

Do Podyjí přilétají pěvci ze severu

Na přelomu října a listopadu míří ze severu do Podyjí řada ptáků.  Kromě dravců či sov i zajímaví pěvci. V národním parku tak můžete slyšet například pěnkavy jikavce nebo čečetky zimní. Zda se tu ukáže i brkoslav severní ještě uvidíme.

 

Ministr Chalupa: Vážím si stabilní koncepce péče o Podyjí

Od září do konce října se v Praze konaly Dny Národního parku Podyjí. V rámci této řady výstav, kulturních akcí i odborných a populárních přednášek jsme se zeptali ministra životního prostředí Tomáše Chalupy např. na to, jaké je postavení tohoto chráněného území na Znojemsku mezi ostatními národními parky nebo zda ministerstvo uvažuje o zpoplatnění přístupu do Podyjí.

 

V Podyjí právě dozrávají brambory indiánů

Svítivě žluté květy slunečnic topinambur nyní zpestřují podzimní přírodu Podyjí. Nalézt je můžete v údolí řeky Dyje nebo na mezích, v příkopech na okraji polí či na místech nedávných zemních prací. V podzemí skrývá hlízy, kterými si můžete zdravě osvěžit svůj podzimní jídelníček. Ideální čas na jejich vykopání je právě nyní. V USA běžná zahradní zelenina se do Evropy dostala z Ameriky v 16. století. Zplanělá nyní zaplavuje především břehy řek. V extrémních případech ale vytlačuje i původní vegetaci.

 

Lesy Podyjí ukazují svoji podzimní paletu. Mění je barviva v listech i počasí

Žlutá, oranžová, cihlová až červená nebo hnědá. Podyjské lesy nyní hrají desítkami barev. Projevuje se tak velká pestrost stromů a keřů, které v národním parku rostou. Odborníci jich zde napočítali více než sto druhů. Lidé jejich podzimní vzhled mohou obdivovat právě nyní z řady vyhlídek nebo lesních cest.

 

Je ideální čas na pozorování mloků, vydali se hledat svá zimoviště

Častěji než kdy jindy můžete v těchto dnech v údolích přítoků Dyje potkat mloky skvrnité. Tito statní obojživelníci s typickým černo-žlutým zbarvením se nyní vydali hledat svá zimoviště. Podyjí je jedním z důležitých míst, kde tento zvláště chráněný živočich v Česku žije.

 

Literárním čtením a přednáškami pokračují Dny Národního parku Podyjí v Praze

/VIDEO, FOTOGALERIE, PROGRAM/ Hned několik výstav, představení nové knihy o Podyjí i řada přednášek byly součástí Dnů Národního parku Podyjí v Praze.  Ty stále pokračují. Vyrazit ještě můžete na literární čtení do Rakouského kulturního fóra nebo přednášky na Karlově a Zemědělské univerzitě.

 

Podyjím se ozývá houkání výrů. Král vřesovišť si začal vymezovat svůj revír

/AUDIO/ V lesnatých stráních nad údolím Dyje u Králova stolce nebo například v lokalitě Devíti mlýnů můžete v těchto dnech k večeru a v noci zaslechnout typické houkání výrů velkých. Dospělí samci si tak začali vymezovat svá teritoria a připravují se na zimu, kdy přichází čas jejich rozmnožování. Králů vřesovišť, jak výry nazval znojemský historik Anton Vrbka, v Podyjí v posledních letech přibývá. V českém a rakouském národní m parku hnízdí až 15 párů této ohrožené a chráněné sovy.

 

Cesta do pravěku: V píscích kolem Znojma můžete najít krokodýlí zuby i želví krunýř

Zkameněliny pravěkých zvířat i rostlin odkrývají odborníci i laici již řadu let na jihovýchodě Znojemska. Za tu dobu zde nalezli lastury a mušle třetihorních měkkýšů, části koster krokodýla gaviála nebo mořské sirény. Už tuto sobotu (6. 10.) se na pomyslnou cestu do pravěku můžete vypravit i vy na společné exkurzi Správy Národního parku Podyjí a Jihomoravského muzea ve Znojmě.

 

Do Národního parku Podyjí můžete v Praze vstoupit Píseckou bránou

koz___stezky_4964.jpg Od 2. do 14. října je v galerii Písecká brána v Praze na Hradčanech otevřena výstava o Národním parku Podyjí.

 

Dvojjazyčné čtení o Podyjí v hlavním městě

dore.jpg V rámci Dnů Národního parku Podyjí v Praze je na 9. října připraven pro zájemce literární pořad Podyjí v literatuře s promítáním historických i soudobých obrazových materiálů.

 

Nepropustná hranice: Podyjí skrývá unikátní typy předválečných pevnůstek

/FOTOGALERIE/  - Téměř osm desítek předválečných bunkrů a pevnůstek skrývá Národní park Podyjí a jeho nejbližší okolí.  Nachází se mezi nimi i unikátní atypické bunkry nebo pevnosti, které se v bouřlivém posledním zářijovém týdnu roku 1938 dostaly do ostrých bojů. Od historických událostí, které na dlouho změnily tvář střední Evropy, právě uběhlo 74 let.

 

Orchideje a motýli mezi tanky. Mašovická střelnice je unikátní přírodní lokalita

Ještě před patnácti lety u Mašovic vládli vojáci a lidem se za domy ozývala pravidelná střelba. Dnes je lokalita bývalého vojenského cvičiště místem, kde žijí desítky druhů vzácných motýlů, nebo silně ohrožený pěvec pěnice vlašská či rostou orchideje. Ornou půdu v unikátní místo pomohli paradoxně přetvořit právě vojáci. Dnes o území pečuje Správa Národního parku Podyjí.  Tuto sobotu se tam můžete vydat na exkurzi s odborným průvodcem.

 

Podyjské mlýny: chleba, papír, elektřina i turisté

33_novy_hradek_150.jpg Mezi Vranovem a Znojmem  fungovaly na Dyji dvě desítky mlýnů. Některé zničily povodně, jiné změnil meziválečný turistický ruch i nové technologie. Jejich konec přišel s vybudováním železné opony v padesátých letech minulého století. Dnes z těchto výjimečných technických památek zůstaly jen části zdí, náhony nebo zbytky jezů. Prohlédnout si je lidé mohou například v lokalitě Devět mlýnů u Hnanic.