Aktuality

Národní park Podyjí se představí v Praze výstavami a přednáškami

/PROGRAM UVNITŘ/ Exkurze na Znojemsko, přednášky, výstavy nebo literární čtení podyjských autorů čekají na zájemce během září a října v rámci pražských Dnů Národního parku Podyjí. Akci Správa parku pořádá ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.  Obyvatelům i návštěvníkům hlavního města přiblíží krásy a zajímavosti jedinečné přírody na jihu Moravy.  Připraveny jsou i besedy se studenty základních, středních a vysokých škol.

 

Do Podyjí si vemte láhev vody, ta ve studánkách není pitná

/MAPA, FOTOGALERIE, ROZBORY/ Zhruba desítka pramenů a studánek se nachází v Národním parku Podyjí a jeho bezprostředním okolí. Bohužel ani v jedné v blízkosti turistických cest není voda vhodná k pití. Některé jsou kvůli relativně suchým létům vyschlé. Jiné nesplňují požadavky hygieniků. Vyplývá to z pravidelného testu kvality vod, který zadali správci parku.

 

V Podyjí ubývá akátů, šancí tak dostává různorodý les

Když se řekne akát, vybaví se většině lidí překrásné, bílé hrozny intenzivně vonících květů, chutný akátový med nebo výborné palivo do kamen. Snad každý obyvatel jižní Moravy zná tento severoamerický strom s typickým pokřiveným kmenem a výraznými trny. Trnovník akát má však i své „temné stránky". Svými jedovatými látkami, které vypouští do prostředí, potlačuje ostatní rostliny ve svém okolí.  Navíc má schopnost plodit již v mladém věku, velký počet semen s vysokou klíčivostí, mimořádně vysokou schopnost regenerace a nízké nároky na živiny a vodu.

 

Lide a zvířata ve službách květin – několik typů, jak cestovat navzdory kořenům

30_semena_cestuj___150.jpg Fakt, že divoká zvířata se toulají krajinou mnohdy i na veliké vzdálenosti, je všeobecně znám. Možná však překvapí, že po světě běžně cestují i rostliny. Nejčastěji však necestují celé, pouštějí na výlet jen svoje semínka. Léto a nadcházející podzim - čas zrání - je ideální dobou, kdy si můžeme mnohé, často velmi rafinované, způsoby šíření semen prohlédnout zblízka.

 

Děti ze Znojemska v divočině Bavorského lesa

mini_1.jpg Prvních jedenáct srpnových dnů prožilo deset dětí ze Znojemska společně s dětmi z regionů Šumavy a Českosaského Švýcarska v „divočině „ Národního parku Bavorský les.

 

Zoologové počítali letní kolonie netopýrů. Nejvíc jich je na zámku v Jevišovicích

Třináct vytipovaných lokalit prošli v červenci a na začátku srpna znojemští zoologové. Sledovali mateřské letní kolonie netopýrů. Letos těchto vzácných savců napočítali ale méně než v předchozích letech. Pravděpodobně za to může horké léto a výkyvy počasí. Největší netopýří kolonii skrývala už tradičně půda starého zámku v Jevišovicích. Odborníci zde nalezli na 750 netopýrů velkých.

 

Na vyhlídku i k řece: 6 tipů kam do Podyjí na vozíku či s kočárkem

Na vozíku nebo s kočárkem to nemusí být v Národním parku Podyjí pro návštěvníky vždy jednoduché.  Speciální stezky pro lidi s hendikepem zde zatím bohužel neexistují. I přesto bychom vám rádi doporučili několik tras, po kterých se můžete vypravit. Zavedou vás do údolí řeky i na některé nádherné vyhlídky.

 

Ministerstvo schválilo plán dalšího směřování Národního parku Podyjí

/DOKUMENT KE STAŽENÍ/ Ministerstvo životního prostředí v červenci schválilo Plán péče o Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo. Správci parku se podle něj budou řídit následující roky. Posvěcení dokumentu předcházelo téměř dvouleté jednání se zástupci obcí a odborníků i oficiální připomínkové a oponentní řízení.  Plán péče je pro Správu Národního parku Podyjí zásadním dokumentem. Definuje její cíle v ochraně přírody a krajiny, ve veřejném využívání území a vědeckém výzkumu. Jeho vypracování a schvalování je proces daný zákonem o ochraně přírody a krajiny z roku 1992.

 

Opadané větve stromů vydaly vzácného ohroženého brouka

Jeden velký objev přinesla mimo jiné nedávná inspekční cesta správců parku po Dyji.  Biologům se na rakouských březích Národního parku Thayatal podařilo objevit populaci vzácného a v Česku ohroženého brouka Diodesma subterranea z čeledi Zopheridae.  V Podyjí se jeho existenci až do této chvíle nedařilo prokázat.  Nyní se budou snažit zjistit, zda se nachází i na české straně řeky.

 

Nezvyklé zásahy zpestřují vřesoviště, změna ale trvá řadu let

Vřesoviště mezi Znojmem a Hnanicemi jsou pestrou mozaikou různých typů životních podmínek pro nepřeberné množství rostlin a živočichů. Staré pastviny s keříčky vřesu se mísí se stepními trávníky, opuštěnými políčky nebo starými ovocnými sady.  Do péče o toto území investují správci Národního parku Podyjí velké úsilí. Ošetřují staré sady, část vřesovišť nechávají spásat. Zmizel například i akátový les mezi Popicemi a Havraníky. Někdy ale zvolí méně ortodoxní metody. Na jaře na přesně vymezenou trasu u Havraníků vyjel pásák. S péčí ale pomáhal před několika lety i bagr. V příštím roce se na vřesoviště pravděpodobně vrátí.  Jak takové zásahy vypadají si můžete prohlédnout třeba na Kraví hoře.

 

Jak se staráme o vřesoviště

Náš kolega Robert Stejskal reaguje na článek v týdeníku Znojemsko, který obviňuje Správu Národního parku Podyjí z ničení vřesoviště. Mrzí nás, že redaktorka týdeníku nepožádala o vyjádření i nás.

 

Nová stezka Podyjím propojila pláže třetihorního moře s rodištěm vídeňského patrona

/TIP NA VÝLET/ - Hned několik zajímavostí nabízí nová stezka na východní hranici Národního parku Podyjí. Ze šaldorfského vlakového nádraží můžete vyrazit k bývalému břehu třetihorního moře do Konic a obdivovat tradiční architekturu podyjských vesnic. Pak se cestou ke Znojmu z nové vyhlídky pokochat vinicemi na Kraví hoře nebo dohlédnout až k Alpám. Výlet lze ukončit v bývalém klášteře v Louce nebo se můžete vydat dál cestou vídeňského patrona Klementa Maria Hofbauerera podél Dyje do jeho rodných Tasovic.

 

Invazi netykavek v národním parku přerušily povodně, na břehy Dyje se ale stále vrací

Narůžovělé květy a silná aromatická vůně. Nezaměnitelné znaky netýkavky žláznaté, která v posledním desetiletí minulého století z břehů Dyje vytlačila tradiční rostliny a udělala z nich téměř jednolitá netýkavková pole.  Invazi této původně okrasné a medonosné letničky ze zahrad se v Národním parku Podyjí podařilo zastavit teprve před deseti lety díky práci správců parku i brigádníků a paradoxně i povodním. Jednotlivé kusy se, ale v údolí řeky objevují dodnes. Kvetou právě nyní.

 

Na vřesovištích národního parku rozkvetly po deštích desítky vzácných rostlin

/FOTOGALERIE/ - Stepní trávníky vřesovišť Národního parku Podyjí mezi Kraví horou a Hnanicemi se oblékly do tradičních letních barev - fialové a žluté, se stopami bílé, modré či růžové. K bujnému kvetení tuto v českých zemích unikátní krajinu přiměly nedávné deště. Nabízíme vám průvodce po těch nejvýraznějších rostlinách.

 

Stoleté popické lípy se dostaly do celostátního finále ankety Strom roku

lipy_u_popicke_kaple_150.jpg Znojmo, 18. června 2012 - Stoleté lípy u kaple na popickém vřesovišti se dostaly v anketě Strom roku 2012 mezi dvanáct nejsympatičtějších stromů Česka. Z 65 návrhů je vybrala odborná porota Nadace Partnerství, která anketu pořádá. Lidé pro ně nyní mohou hlasovat pomocí dárcovské SMS nebo zpoplatněných hlasovacích archů.  Popické lípy do soutěže společně nominovalo občanské sdružení Popice Charlese Sealsfielda, Nadace pro obnovu církevních památek děkanství znojemského a Správa Národního parku Podyjí.