Morušovník bílý – Morus alba
Středně velký strom o maximální výšce 10-15 m. Plodem je nažka, která tvoří bílé, růžové až fialovočervené plodenství, které se nazývá moruše. Moruše jsou velmi podobné ostružinám a jsou jedlé a nasládlé chuti. Je to krátkověká dřevina, na dobrých stanovištích se může dožít i vyššího stáří.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/82/Morus_alba_Blanco1.206.jpg
Kde roste: Morušovník není domácí dřevinou, pochází z Číny a Koreje. Býval vysazován hojně v Evropě zejména pro produkci listů, které sloužily jako potrava při pěstování larev bource morušového, které se dále zpracovávaly na hedvábné vlákno (kokony). V ČR se vyskytuje velmi zřídka a to jako uměle vysazený strom v teplých, vinohradnických polohách.
Využití: Zralé plody mají uplatnění v domácí kuchyni i lidovém léčitelství. Plody se jedí syrové nebo si z nich můžete připravit šťávy, sirupy, kompoty, marmelády nebo víno. Mají i mírně léčivé účinky. Působí proti bolestem v krku, podporují odkašlávání a pomáhají při vyprazdňování střev. Při sklizni plody snadno pouštějí šťávu a lehce opadávají. Plody ze země jsou však nepoužitelné, protože rychle podléhají zkáze. V zahradní a krajinářské tvorbě se používá především jako parkový strom, zpravidla v teplejších oblastech, snáší dobře městské prostředí, letní přísušky i zpevněné plochy. Nesnáší však zasolení. Snáší dobře tvarování, a proto jej lze využít i pro výsadbu živých plotů.
Lidové léčitelství: Celá rostlina obsahuje toxické látky nebezpečné pro lidské zdraví. Latex vylučovaný rostlinou je toxický pro člověka, dráždivý při kontaktu. Pyl je vysoce alergenní. Jedovaté jsou všechny části dřeviny, s výjimkou zralých plodů. I když lidé běžně konzumují zralé plody moruše, je třeba být obezřetný před požitím nezralých plodů, které může vyústit v žaludeční nevolnost a podráždění nervového systému.
cz
CZ
EN
DE
