Správa národního parku Podyjí

 

^{Orel mořský byl nedílnou součástí české přírody až do konce 19. století. Pak z ní na téměř sto let úplně vymizel. Nyní se do ní pomalu vrací. V Česku hnízdí zhruba 30 párů. FOTO: Archiv Správy Národního parku Podyjí}

Je to jedno z nejúžasnějších představení, které mohou šťastlivci vidět na zimní podyjské obloze. Dva mohutní ptáci za hlasitého křiku vykrouží vysoko nad jejich hlavy. Jeden se pak spouští střemhlav na toho druhého. Rádoby oběť se jen okamžik před střetem převrátí na záda a nastaví proti domnělému útočníkovi svoje pařáty. Co může pro nezasvěcené vypadat jako tvrdý souboj na život a smrt je ve skutečnosti námluvní rituál orla mořského, největšího dravce, který se v Česku vyskytuje.

Přestože má ve jménu moře, hnízdí v Čechách a na Moravě zhruba třicítka párů. Další mladí orlové přilétají v zimě na své toulce po Evropě.  V Česku tyto kriticky ohrožené dravce však kromě nadšených pozorovatelů čekají i otrávené návnady nebo střelné zbraně.

Podyjí orly láká nezamrzající řekou a bohatými lesy

 

^{Celosvětově ohrožený dravec je pro hospodářské zájmy člověka neškodný. Přesto se stává často terčem jeho útoků. Na snímku postřelený orel mořský nalezený na Hrušovansku. FOTO: Petr Lazárek / Správa NP Podyjí}

Podyjí je jedním z ideálních míst, kam může orel mořský na Moravě zamířit. Jeho výskyt je totiž spojen s vodním prostředím.  Živí se převážně rybami a vodními ptáky. Během tuhých zim nepohrdne ani mršinami divočáků, lišek nebo srn a jelenů. Ve vnitrozemí si navíc staví svoje ohromná hnízda v korunách vysokých stromů a vyhovují mu i rozsáhlé lesy.

Hnízdo může být obrovská stavba z klacků a proutí. Jeho průměr dosahuje i 100 až 160 cm. Orli je využívají opakovaně. Každý rok ho trochu dostaví, takže po několika letech může narůst až do výšky dvou metrů a hmotnosti několika set kilogramů.  Páry střídavě využívají i více hnízd a hnízda mohou dravcům také sloužit i několik generací. Rekordní je v tomto ohledu jedno na Islandu. To podle odborníků už slouží přes sto padesát let.  

Přímo v Národním parku Podyjí ale zatím ornitologové žádné nenalezli. Už od devadesátých let zde orly mořské ale v zimě pravidelně pozorují.  Sedící dravec sice může vypadat jako rozčepýřená přerostlá slepice, v letu však roztáhne svá majestátní křídla, která dosahují rozpětí až dva a půl metru. Pozorovatel ho může také identifikovat podle typického kroužení a sedmi prstovitě roztažených letek na koncích jeho křídel. Prozrazuje ho i dopředu vyčnívající hlava s mohutným zobákem, který je u mladých ptáků tmavý, u dospělých nápadně žlutý, a klínovitý ocas.  

Páry orlů spolu vydrží celý život

Sexuální život orlů mořských začíná zhruba ve čtvrtém roce jejich věku. Kromě spektakulárních námluvních rituálů na sebe samice a samci upozorňují i výrazným hlasitým tokáním. Komunikace párů se může měnit až v nepřetržité duety.  Po složitých námluvách následuje dlouhý a věrný manželský život.  Samec a samice si hledají nové partnery většinou jen v případě, kdy jeden z nich zemře.

Samice snese ročně až tři vajíčka. Střídavě na nich zhruba 38 dní sedí oba rodiče. Partneři se také podělí o krmení mláďat v hnízdě, kde potomci vydrží dva a půl měsíce.  I po této době ale mláďata zůstávají v blízkosti svých rodných hnízd. Rodiče je krmí ještě několik dalších týdnů.

V Česku, podobně jako v celé Evropě, čelil orel mořský totálnímu vyhynutí. Mohly za to škodlivé látky obsažené v jeho potravě, i lidé, kteří ho mylně považují za hrozbu pro svá chovaná zvířata.  Do Česka se trvale vrátil v osmdesátých letech, kdy ho ornitologové vysadili na Třeboňsku. Jeho populace nyní v celé Evropě postupně roste.  Což nahrává i častějšímu výskytu těchto majestátných ptáků v Podyjí.

Zatímco dospělí jedinci jsou poměrně stálí a od svých hnízd se trvale nevzdalují, mladí orli ze Skandinávie a severu Evropy se vydávají na toulky po celém kontinentu. V Česku jich podle sčítání odborníků zimují desítky kusů.  Na celém světě jich nyní žije zhruba jedenáct tisíc.  

Kruté Znojemsko

Dravec nemá v přírodě Česka přirozené nepřátele. Jeho populaci však cíleně ničí lidé. Například u Dyjákovic se řada jedinců otrávila nelegálně nalíčenými návnadami. U Hrabětic zase toto přísně chráněné zvíře sestřelil před dvěma lety neznámý střelec brokovnicí.  Poslední případ nalezení otráveného orla mořského pochází ze začátku letošního února z Třebíčska. Orel mořský byl v  roce 2006 vyhlášen Českou ornitologickou společností ptákem roku.

 

 

ROZHOVOR

Ornitoložka: Lidem, kteří střílí na orly, nerozumím
Případy, kdy lidé otráví nebo střelí na orla na Znojemsku nepřibývají, ale ani nemizí.  I přesto na Znojemsku hnízdí dva až tři páry a v zimě pravidelně přilétá až patnáct jedinců. Tomu, co nutí lidi na orly střílet nerozumím, říká významná znojemská ornitoložka Vlasta Škorpíková.

 

Kdy se orel mořský na Znojemsku poprvé objevil?
První datovaný údaj je z roku 1915, pak až z r. 1944. Počet výskytů narostl v 90. Letech dvacátého století. První hnízdo bylo na Znojemsku nalezeno v roce 2003.

Podařilo se mu zde zahnízdit a vyvést mladé?
Poprvé na Znojemsku úspěšně vyhnízdil v roce 2007, od té doby zde hnízdí každoročně 2-4 páry.

Kolik orlů zde nyní zhruba žije? Co je na Podyjí láká?
Nejvíce orlů se na Znojemsku i v Podyjí vyskytuje v zimě, může to být i 10-15 jedinců. Soustřeďují se kolem nezamrzlých vodních ploch a řek, kde loví ryby či vodní ptáky, živí se ovšem rádi i mršinami.

Přibývá nebo naopak ubývá případu otrav a postřelení orlů?
Zástřelů a otrav nepřibývá, ale také nemizí. Poslední prokázaná otrava orla karbofuranem je z Třebíčska. Případ je starý asi 14 dnů. Na Znojemsku byl poslední takový případ zaznamenán o Vánocích 2008. Orel byl postřelený a zranění nepřežil.

Co lidi k útokům na tato zvířata vede?
Někdy není útok mířen přímo na orly, otrávené návnady jsou cílené nejspíše na lišky. Co může být motivace pro výstřel na takového dravce? Touha po zajímavé trofeji, střelecká vášeň, nenávist k dravcům obecně? Nevím, nerozumím tomu.

 

Článek vyšel ve Znojemském deníku jako součást seriálu k dvacetiletému výročí založení Národního parku Podyjí