Obnovený nápis u Hradiště připomíná starou křížovnickou cestu

Když se pozorný turista vydal po zelené trase z Hradiště u Znojma ke Královu stolci, mohl si nedaleko bývalého lomu za obcí všimnout vybledlého nápisu vytesaného v kameni.  Připomíná vybudování nové cesty mezi křížovnickými vesnicemi na obou stranách řeky Dyje v první polovině 19. století. Správci Národního parku Podyjí ho nechali na jaře obnovit.

Kameník Dalibor Dolejší opravuje nápis nad bývalou cestou u Hradiště. FOTO: Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí.

Trasa spojující Hradiště nejkratší cestou přes údolí Dyje s křižovnickými vesnicemi Popice a Havraníky existovala zřejmě již ve středověku. Byla schůdná ale jen pro pěší a koně při nižším stavu vody. Právě jen tehdy bylo možné řeku přebrodit u Trauznického mlýna. Teprve v 2. polovině 17. století vznikl Trauznický most, spíše lávka. „V roce 1829 se ale hradišťský probošt Florián Lang rozhodl tuto hůře sjízdnou cestu zmodernizovat do podoby široké vozové silnice. A začal výstavbou dlouhé serpentiny v takzvané Vlčí rokli či, jak se tehdy říkalo, Nad Koželužnou (Lederhausgraben),“ připomíná historik Jiří Kacetl.

Nová cesta byla dlouhá zhruba kilometr. „Proboštská kronika hovoří o tom, že při práci bylo nutné odstranit spoustu roští, a dokonce i trhat skálu,“ upozorňuje Kacetl.

V letech 1831 až 1832 byla pak vystavěna navazující silnice v údolí Dyje (dnes pod hladinou přehrady) od budovy tehdejších lázní (pod Pivovarskou roklí) až po Trauznický most. Právě na památku dokončení těchto dopravních staveb vznikl latinský nápis nad dnešní zeleně značenou stezkou k údolí Dyje. „Tuto cestu nechal zřídit v letech 1829-1832 Vysoce důstojný pán Florián Lang, Generální vikář Velmistra řádu, infulovaný probošt hradišťský a člen stavů Markrabství moravského,“ zní jeho překlad.

Latinský text je celý ve zkratkách a jeho dikce je mírně odlišná od běžného křížovnického slovníku i dobových zvyklostí. Je tak částečně i dokladem doby, která měla už k latině odpor. „Autor textu některá slovíčka loví z minulosti řádu, jiná si vymýšlí. Výraz "supremus magister" se již neužíval a byl nahrazen "magnus magister". Psát "ö" v latinské verzi slova "Pöltenberg" (Hradiště u Znojma) je také pravděpodobně podivný vliv němčiny, psalo se "Poeltenberga", vysvětluje Efrem Jindráček, který text přeložil.

O křížovnících se navíc v textu výslovně nic neříká. „Jelikož to byl na Hradišti jediný řád, tak to zřejmě považovali za samozřejmé,“ vysvětluje Jindráček.

Viam hanc R[everendissimus]: Ac: Am[plissimus]: D[ominus]: Flor[ianus]. Lang. S[upremi]. M[agistri]. Ord[rdinis]. – V[icarius]: G[eneralis]: Inful[atus]. Praep[ositus]. Pölt[enbergae]. Ac. M[em]b[rum]. Ord[inum]. March[ionatus]. Mor[aviae]. Fieri fecit 1829-1832.

Silnice se po svém dokončení brzy stala oblíbenou promenádou. “Špacírovali” tudy znojemští občané i návštěvníci. O něco později ji doplnila cesta na protějším břehu Dyje, čímž vznikl jedinečný příměstský vycházkový okruh o délce asi šest kilometrů. "Přístupný byl pro všechny generace a zpříjemnil ho provoz říční plovárny a dvou výletních hostinců – Rábštejnský (Pod Obří hlavou) a Trauznický. V tomto ohledu zůstane napuštění údolní vodárenské nádrže v roce 1966 obrovskou tragédií moderní historie Znojma,“ soudí historik Kacetl.