Správa národního parku Podyjí

Přečtějte si také: Národní park sklízí drtivou kritiku (Znojemsko 10. 4. 2012)

Plný text otevřeného dopisu starostům obcí:

Vážená paní starostko, vážení páni starostové,

obracím se na vás tímto otevřeným dopisem v reakci na anketu, která byla uveřejněna ve Znojemsku 10. dubna 2012. Rád bych vám opětovně vysvětlil záležitosti týkající se problematiky muflona evropského a výkladu pojmu geograficky nepůvodní druh a v neposlední řadě reagoval na některé vámi zveřejněné názory. Činím tak s vědomím, že je to důležité pro pochopení postojů, které zastává Správa NP Podyjí k daným záležitostem a to i přes to, že mnohé bylo v minulosti vysvětleno jak na jednáních Rady NP Podyjí, kterých se jako delegovaní zástupci obcí zúčastňujete, tak zejména pak v poslední době v rámci projednávání Plánu péče o NP Podyjí.

Nejdříve bych chtěl znovu zopakovat, že klasifikace geograficky nepůvodních druhů není výmyslem nikoho ze zaměstnanců Správy Národního parku Podyjí, jak je laické veřejnosti opakovaně předkládáno ze strany některých médií a bohužel i ze strany některých z vás. Definice geograficky nepůvodního druhu je mj. daná zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, kde je v §5 odst. 4 uvedena následující definice: „Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu“.

Platnou právní úpravu ze zákona je možno a nutno interpretovat v duchu oficiálního výkladu MŽP, tedy tak, že (zjednodušeně řečeno) geograficky nepůvodní druh je takový biologický taxon, který nemá svůj přirozený původ v regionu střední Evropy. Často zneužívané hledisko časovosti je v zákoně řešeno odkazem na přirozená společenstva, tedy v principu potenciální přirozená společenstva, která jsou chápána z teorie v reálném čase, tedy po ustálení současných přírodních podmínek (např. mladší holocén). Z tohoto pohledu je tedy muflon v NP Podyjí geograficky nepůvodním druhem. Naopak bobr a kormorán původními druhy jsou a nic na tom nezmění ani fakt, že si to pan starosta Frélich nemyslí. Na místě též není srovnání s pěstováním brambor, či kukuřice jako zemědělských plodin produkovaných mimo chráněná území.

V návaznosti na výše uvedené a komentované ustanovení je v § 16 zákona (základní ochranné podmínky národních parků) písm.h) uvedeno, že je „na celém území národních parků zakázáno povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů“.

Minimalizace stavu mufloní zvěře není v našich strategiích ničím novým. Správa NP Podyjí ji uplatňuje se souhlasem MŽP už od vzniku národního parku před dvaceti lety. Tento postup byl zakotven již v prvním Plánu péče o NP Podyjí a jeho ochranné pásmo. Cíl postupně minimalizovat, až vyloučit muflona z území NP ČR je rovněž deklarován v Metodické instrukci MŽP č. 5/2011 k managementu volně žijících živočichů, kteří jsou zvěří, na území národních parků, která je závazná pro ředitele národních parků.

V honitbě národního parku odlovíme zhruba 10 – 20 kusů mufloní zvěře ročně. Toto číslo se nebude ani v následujících letech výrazně měnit. V roce 2003, kdy byly uznány současné honitby, bylo pro vlastní honitbu Správy NP vydáno rozhodnutí o zrušení chovu mufloní zvěře, a pro tento druh zvěře nejsou stanoveny tzv. minimální a normované stavy.

Je nezbytné si uvědomit, že poslání NP a z něho vyplývající zadání, které definoval a deklaroval stát vyhlášením NP, je zcela odlišné od běžných honiteb a nejedná se zde o oborní chovy vybraných druhů zvěře.

Mufloni mají v Česku dost místa mimo chráněná území. Chová se jich zde zhruba 21.000 a ročně jich myslivci odloví zhruba 9.000. Zhruba dvacítka muflonů ulovených v národním parku je tak 0,2 % všech ulovených muflonů v České republice, proto není na místě hovořit o „drastické redukci“.

V reakci na názory pánů starostů Gabrhela a Vedry, kteří ve svých odpovědích naznačují, že mufloni dobře fungují v rámci ekosystému Podyjí, bych rád uvedl, že naše informace jsou přesně opačné. Můžeme doložit výzkumné zprávy předních českých odborníků z oblasti zoologie i myslivosti, kteří se problematikou výskytu a fungování muflona v NP Podyjí zabývali. Např. prof. RNDr. Petr Koubek, CSc. ve své práci hodnotí negativní dopady výskytu muflona v NP a současně z hlediska mysliveckého poukazuje na podprůměrnou kvalitu populace mufloní zvěře v této oblasti. Pro hospodaření Správy NP Podyjí nemá profit z odstřelu muflona komerční význam a nelze se obávat toho, že by se jednalo (jakkoliv pojato) o soukromý byznys. V této souvislosti je potřeba zdůraznit, že v národních parcích je komerční (poplatkový) lov všech druhů lovné zvěře vyloučen.

Pan starosta Josef Frélich vznesl v rámci ankety nesouvisející, leč závažné obvinění, že si „vedení Správy Národního parku Podyjí udělalo z ochrany přírody dobrý byznys“. Ač nevím, co tímto ostnem přesně myslel, nedá mi to neodvětit poznámkou, že mi toto kázání připadá zvláště „morální“, když vím, že statutární zástupce obce Podmolí si sám sobě a své rodině v nedávné minulosti zadal a proplatil zastupitelstvem nekonzultované a neschválené zakázky. Předpokládám a očekávám, že pan starosta může své výše citované obvinění podložit konkrétními důkazy, aby bylo možno na ně konkrétně reagovat.

Vážení starostové obcí ochranného pásma Národního parku Podyjí, omlouvám se vám za toto možná velmi podrobné vysvětlení a doufám, že přispěje k objasnění některých nastolených otázek. Věřte, že naše instituce nemá jakýkoliv důvod vést naši vzájemnou komunikaci v konfrontačním duchu a doufám, že to není ani vaším skutečným programem. Tento dopis neposílám Znojemsku, neb nevidím žádný racionální důvod takto činit. Protože jde o reakci na zveřejněné informace, formuluji jej jako dopis otevřený a takto s ním budu nakládat.

S pozdravem a s přáním dobré další spolupráce

Ing. Tomáš Rothröckl ředitel