Péče o nelesní biotopy
Na území Národního parku Podyjí a především jeho ochranného pásma najdeme řadu typů nelesních biotopů. I když oproti
převládajícím lesům tvoří plošně jen nepatrný podíl, mají zcela zásadní význam pro přežívání mnoha druhů živočichů i
rostlin. Většinou se jedná o sekundární, lidskou činností vytvořená společenstva, jejichž další fungování je přímo
závislé na lidských aktivitách. Na lokalitách, kde zanikl tradiční typ jejich obhospodařování, dnes Správa NP Podyjí
zajišťuje jejich náhradní údržbu.
K nelesním plochám NP Podyjí řadíme např. údolní louky, suché a mezofilní trávníky, různé typy lad, úhorů či ruderálů a především rozsáhlé plochy vřesovišť. Menší plošný rozsah zaujímají dřevinné formace, jako jsou pásy křovin, stromořadí, staré sady či solitérní stromy, anebo mokřady (rybníčky, tůně, mokřiny). Velmi specifickými biotopy na přechodu mezi lesním a nelesním prostředím jsou lesní lemy a světliny (zřídka i tzv. primární bezlesí na hranách údolí).
K nelesním plochám NP Podyjí řadíme např. údolní louky, suché a mezofilní trávníky, různé typy lad, úhorů či ruderálů a především rozsáhlé plochy vřesovišť. Menší plošný rozsah zaujímají dřevinné formace, jako jsou pásy křovin, stromořadí, staré sady či solitérní stromy, anebo mokřady (rybníčky, tůně, mokřiny). Velmi specifickými biotopy na přechodu mezi lesním a nelesním prostředím jsou lesní lemy a světliny (zřídka i tzv. primární bezlesí na hranách údolí).
Tyto biotopy byly po staletí formovány lidskou činností. Na kdejaké mezi za humny se pásly kozy či ovce, opodál
postávala kravka, šťavnaté louky v údolí byly pravidelně koseny pro trávu či seno. Drobná políčka namísto
velkých lánů, hojnost rozptýlené zeleně – tak nějak si lze představit běžný obrázek, který panoval až do přelomu 19.
a 20. století např. v jihovýchodní části Podyjí na Hnanicku či Popicku. Vyklučením kyselých doubrav a
dlouhodobou pastvou vznikla například unikátní znojemská vřesoviště.
V moderní době se zánikem tradičních způsobů hospodaření hrozí i postupná degradace (některých) ladem ležících ploch.
Zdá se, jako by člověk dříve využívané plochy již nepotřeboval. Bez pravidelné údržby na nich dochází k hromadění
biomasy, zarůstání dřevinami a časem se daná lokalita může zcela proměnit v lesní společenstvo.
Starý jírovec uprostřed Hlubocké louky |
Zánikem tradičního hospodaření a kvůli obohacování prostředí vzdušným dusíkem dochází v současnosti k šíření některých expanzivních druhů rostlin (např. třtina křovištní, ovsík vyvýšený). Opuštěných ploch využívají zavlečené druhy dřevin jako v Podyjí běžný trnovník akát, méně i pajasan žláznatý.
Zájmem ochrany přírody je, aby plochy závislé na pravidelném obhospodařování nezanikly a zůstala na nich zachována
jejich druhová pestrost. Jednoduše chceme, aby tyto plochy byly zachovány pro příští generace alespoň v dnešním
stavu nebo dokonce v lepším. O významu nelesních ploch v oblasti Podyjí nejlépe svědčí fakt, že řada unikátních
druhů organismů je vázána výlučně na nelesní biotopy a bez nich by se zde vůbec nevyskytovala (lužní druhy, dále
tzv. stepní prvky).
Autor: Robert Stejskal