Podyjské mlýny: chleba, papír, elektřina i turisté

Mezi Vranovem a Znojmem  fungovaly na Dyji dvě desítky mlýnů. Některé zničily povodně, jiné změnil meziválečný turistický ruch i nové technologie. Jejich konec přišel s vybudováním železné opony v padesátých letech minulého století. Dnes z těchto výjimečných technických památek zůstaly jen části zdí, náhony nebo zbytky jezů. Prohlédnout si je lidé mohou například v lokalitě Devět mlýnů u Hnanic.

 

Image
Jedním z největších meziválečných stavebních komplexů se mohl pyšnit novohrádecký mlýn. V devíti budovách žila mlynářova rodina i přespávali turisté. FOTO: Archiv Správy Národního parku Podyjí.

Jedním z největších meziválečných podyjských komplexů byl Novohrádecký mlýn. Nacházel se pod zříceninou Nového Hrádku. V době svého rozkvětu kolem roku 1936 měl devět samostatných stavení obývaných rozvětvenou mlynářskou rodinou i turisty, kteří v létě dorazili do místního penzionu.

Hned šest mlýnů se tísnilo na dvoukilometrovém břehu Dyje nedaleko vinice Šobes a obce Hnanice. V místě zvaném Devět mlýnů, další tři stávaly kdysi níže po proudu, mohou lidé jejich pozůstatky navštívit dodnes. Velkou koncentraci staveb umožnil příhodný spád řeky.

Po první světové válce ale i zde mlynářů postupně ubývalo. Jeden z mlýnů se přeměnil na turistickou ubytovnu, další majitelé změnili na vyhledávaný Hotel Gruber. Přestavbou Wefthoferova mlýna tu vznikla i vyhlášená pekárna. Zatemňovací papír nebo kartony na krabice se zase vyráběly v bývalém Lauerově mlýně, zvaném také Papírna.

Ze dne na den osud údolí řeky ale změnilo vybudování pohraničního pásma. Většina objektů byla stržena a jejich majitelé vystěhováni. Dobře to dokládá osud Faltýskova mlýna, jehož zbytky mohou zájemci vidět z vyhlídky u Nového Hrádku.  Moderní mlýn vybavený turbínou musel zdejší poslední mlynář Faltisek společně s dosazeným národním správcem vyklidit v roce 1951. I když oba věřili, že se na místo vrátí, byl mlýn do dvou let srovnán se zemí.

Jeden z nejdéle fungujících mlýnů stál jen několik kilometrů od Znojma. Trauznitzký mlýn majitelé v roce 1932 přebudovali na elektrárnu, která do města dodávala elektřinu.  V šedesátých letech ho zatopila nově vybudovaná Znojemská přehrada. Při nízkém stavu vody mohou zájemci vidět jeho základy z Králova stolce.

Další informace o technických pamětihodnostech Podyjí naleznete ve speciálním infomateriálu Národního parku Podyjí. V elektronické podobě je ke stažení na adrese https://www.nppodyji.cz/informacni-letaky. Pokud máte jakékoli otázky nebo připomínky, pošlete je, prosím, na emailovou adresu: grossmann@nppodyji_cz