Správa národního parku Podyjí

Národní park Podyjí byl zřízen nařízením vlády č. 164/1991 Sb. Je jedním ze 4 národních parků ČR. Jeho území se víceméně shoduje s původní chráněnou krajinnou oblastí téhož názvu, vyhlášenou v roce 1978. Území má rozlohu přibližně 63 km² a jeho ochranné pásmo pokrývá plochu 29 km². Rozkládá se mezi městy Vranov nad Dyjí a Znojmo a je tvořeno romantickým údolím řeky Dyje s typickými meandry. Oproti zbývajícím národním parkům ČR se nachází v relativně nízkých nadmořských výškách (206-536 m). Území je výjimečné pestrostí živé i neživé přírody a patří k nejzachovalejším říčním údolí svého druhu u nás. K zachování jeho přírodních hodnot paradoxně přispěla existence železné opony, která na bezmála 50 let zmrazila veškeré aktivity v území. Dechberoucí diverzita Podyjí je předmětem bádání přírodovědců nejrůznějších oborů. Podyjí bylo oceněno Evropským diplomem Rady Evropy a zařazeno rovněž do celoevropské soustavy Natura 2000.

 

Údolí Dyje u Ledových slují

Národní park je kategorií chráněných území s nejpřísnější formou ochrany. Dle zákona lze za národní park vyhlásit pouze rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů.

Území národních parků se člení zpravidla do tří zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní hodnoty. V každé zóně jsou odstupňovány metody a způsoby ochrany. Nejpřísnější režim ochrany se stanoví pro první zónu. Okolo národního parku, příp. jiného chráněného území, lze vymezit tzv. ochranné pásmo, aby bylo území zabezpečeno před rušivými vlivy z okolí. V ochranném pásmu lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.

Na území ochranného pásma NP Podyjí se nacházejí 3 zvláště chráněná území kategorie přírodní památka. Přírodní památky (PP) jsou hodnotné lokality menší rozlohy s regionálním, přírodovědným či estetickým, významem, které vedle přírody formoval svou činností člověk. Přírodní památky byly zřízeny vyhláškami Správy NP Podyjí (dnes – po změně legislativy – se zřizují nařízeními). Spolu s NP Podyjí jsou tato území v působnosti Správy NP Podyjí se sídlem ve Znojmě.

Jedná se o plochy bývalých pastvin asi 0,5 km severně od obce Hnanice. Lokalita je cenná výskytem xerotermních travinobylinných společenstev se vzácnými druhy rostlin a živočichů stepního charakteru. Květenu zastupují např. koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), a smil písečný (Helichrysum arenarium), živočichy pak kudlanka nábožná (Mantis religiosa), ještěrka zelená (Lacerta viridis) nebo užovka hladká (Coronella austriaca). Pro zachování charakteru lokality na ní v současnosti probíhá řízená pastva ovci. K pravidelným zásahům patří kosení porostů třtiny křovištní, popř. ovsíku vyvýšeného nebo výřez keřů.

Fládnitzské vřesoviště

 

PP Horáčkův kopeček

Rozloha: 1 ha, katastr: Popice u Znojma, datum vyhlášení území: 12.4.2002.

Lokalita má charakter granodioritového pahorku s porosty stepních trávníků a keřovými formacemi. Nachází se asi 200 m severovýchodně od Popic u Znojma. Horáčkův kopeček je jedinou lokalitou kosatce nízkého (Iris pumila) v ochranném pásmu NP Podyjí, další vzácné rostliny zastupují např. topolovka bledá (Alcea biennis) nebo jestřábník hadincovitý (Hieracium echioides). Hnízdí zde pěnice vlašská (Sylvia nisoria), bohatě je zastoupen hmyz, jako např. vzácní krasci nebo zlatohlávek uherský (Netocia ungarica). Na lokalitě je třeba pravidelně regulovat nárost dřevin (včetně akátu), některé plochy jsou koseny. Dle potřeby bude lokalita příležitostně přepásána ovcemi.

Horáčkův kopeček

 

Rozloha:  1,4 ha, katastr: Hnanice, datum vyhlášení území: 12.4.2002.

Opět se jedná o lokalitu stepních trávníků s teplomilnými keři a vřesovištních společenstev na skalnatém podloží. Lokalita leží v těsné blízkosti hranic s Rakouskem asi 1 km jihozápadně Hnanic. V pozdním léte zde hojně roste chráněná hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), naopak brzy zjara koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), z vzácných keřů lze jmenovat růži galskou (Rosa gallica). Žijí zde vzácní brouci, jako např. krasec Habroloma geranii vázaný na kakost krvavý nebo Agapanthia dahli žijící v okrajích území na úhorových rostlinách. Stávající péče o lokalitu spočívala v kosení ploch zarůstajících ovsíkem vyvýšeným a redukci rozrůstajících se dřevin.