Správa národního parku Podyjí

^{Vletové otvory pro rorýse pod střechou východního křídla zámku. Foto: Zdeněk Mačát / Správa Národního parku Podyjí}

Rorýsi i netopýři jsou živočichové velmi citliví na změny svého životního prostředí, a proto správa Národního parku Podyjí společně s památkáři, stavební firmou a zámeckými správci spolupracuje na všech úpravách tak, aby nově vzniklé podmínky vyhovovaly nejen lidem, ale i živočichům.

„Pro nás bylo velice důležité zachování vletových otvorů a prostor vhodných pro rozmnožování rorýsů i netopýrů. V případě rorýsů, kteří těžili z netěsností staré střechy, se našlo jednoduché řešení. Pod novou střechou zůstala zachována některá místa, která ptáci pro hnízdění využívali, a zároveň přibyla i další. Ta vznikla tak, že do zakončení zdi byly vysekány prohlubně s vyústěním do volného prostoru,“ popsal zoolog Správy Národního parku Podyjí Zdeněk Mačát.

^{Rorýs obecný. Foto: Zdeněk Tunka}

Rorýsi obecní se velmi dobře adaptovali na život v lidské společnosti. Původní hnízdiště na skalách vyměnili za nejrůznější štěrbiny a skuliny na výškových budovách nebo třeba zámcích. Ornitologové zaznamenali při průzkumu toho vranovského minimálně pět využívaných vletových otvorů. Další vzhledem k rozlehlosti objektu zřejmě zůstaly nepodchycené.

Netopýří situace na půdě východního křídla a Sálu předků byla trochu jiná. Z průzkumu letounů je zřejmé, že pro přílet a odlet z východního křídla využívají historické schodiště a budovu zámku opouštějí sklepeními, nikoli střešními netěsnostmi. Nový plášť střechy by tak neměl kolonii nijak ohrozit. „Co by však mohlo být pro netopýry a hlavně pro vzácné vrápence kritické, jsou nové mořené trámy. Dohodli jsme se ale na využití vhodných nátěrových materiálů a zajištěním dostatečné doby mezi nátěrem a začátkem jarního stěhování netopýrů na půdy,“ upřesnil Mačát.

Sál předků využívají nejvíce netopýr velký a netopýr dlouhouchý. Dostávají se sem štěrbinami mezi okenicemi a zdí. V rámci rekonstrukce dělníci všechny okenice provizorně odstranili a pouze restaurovali. Veškeré nerovnosti, které poskytovaly prostor pro netopýry, tak zůstaly zachovány.

^{Vrápenci malí na půdě vranovského zámku. Foto: Antonín Reiter}

Na rozsáhlých půdách vranovského zámku se početné kolonie netopýrů formují v jarních měsících. Díky dlouholetému sledování víme, že mezi nejpočetnější z nich tu patří vrápenec malý. Vrápenci se zde pravidelně rozmnožují a v létě je tak možné vidět na půdách zámku samice i s mladými netopýrky. Ostatní dva druhy zde mají své letní úkryty. Během nocí pak všechny druhy pravidelně opouštějí úkryty a vydávají se do vranovských zahrad i okolních lesů lovit potravu.