/ANKETA/ Správa Národního parku Podyjí letos podruhé ocení projekty, které zlepšují životní prostředí pro obyvatele i
přírodu Podyjí. Mezi deseti navrženými kandidáty jsou zdařilé úpravy staveb respektující kulturní hodnotu sídel,
zásahy do veřejných prostranství nebo kvalitní péče o pozemky a další počiny. Tři oceněné z kandidátů vybere
Správa parku. O čtvrtém můžete rozhodnout vy v anketě, kterou naleznete níže. Dobrý skutek pro Podyjí za rok
2013 vyhlásí Správa parku v úterý 26. listopadu v 17.00 v Domě umění ve Znojmě.
Anketu naleznete na konci stránky
Do užší nominace na ocenění Dobrý skutek pro Podyjí se dostali jednotlivci, obce i občanská sdružení. „Chtěli jsme
takto vyzdvihnout dobré příklady péče o krajinu a životní prostředí v nejširším smyslu slova, které jednoznačně
zlepšují kvalitu života v Podyjí,“ řekla náměstkyně ředitele Správy Národního parku Podyjí Lenka Reiterová.
Za nově vzniklou naučnou stezku i péči o stávající byly letos nominovány dva vranovské spolky. Jednu z nominací si
odneslo sdružení z Popic za zdařilou rekonstrukci rodného domu Charlese Sealsfielda a vytvoření nového komunitního
centra. Správa parku také navrhla na ocenění rekonstrukce soukromých domů a usedlostí ve Vranově, Konicích nebo
Popicích. Vyzdvihla i péči o ovocný sad na Hradišti u Znojma. Už podruhé se do užšího výběru dostala obec Hnanice.
Tentokrát za zpestřování krajiny Hnanicka a péči o ni.
V internetovém hlasování máte možnost rozhodnout o svém favoritovi až do 24. listopadu.
1) Výsadba a obnova alejí kolem silnic (Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje)
Aleje a stromořadí podél silnic jsou důležitým krajinným prvkem, který má značný vliv na krajinný ráz ochranného
pásma Národního parku Podyjí. U řady silnic v ČR bývají aleje káceny s odůvodněním, že zvyšují riziko při dopravních
nehodách. I v Podyjí řada stromů podél silnic již dožívá a je třeba je kácet. Správa a údržba silnic Jihomoravského
kraje však vykácené stromy pravidelně nahrazuje novou výsadbou, většinou stejných druhů. Věříme, že v budoucnu přijde
řada i na dosud opomíjený úsek Vranov - Podmyče. Stromořadí tak zůstávají zachována a mohou dále sloužit jako domov
či zdroj potravy pro zvířata, jako navigační prvek pro řidiče v mlze, jako bariéra větrné eroze a v neposlední řadě i
k zachování malebnosti podyjské krajiny.
2) Rekonstrukce domu ve Vranově nad Dyjí (soukromý majitel)
Stavební úpravy na stávajícím dvoupodlažním objektu, který se nachází v zaříznutém údolí západním směrem od státního
zámku Vranov nad Dyjí. Při stavebních úpravách došlo k vybourání okenních otvorů. Stávající zdvojená, nečleněná okna
byla nahrazena okny novými dřevěnými, dvoukřídlovými s šestitabulkovým členěním. Okolo oken i dveří majitelé vrátili
plastické šambrány. Došlo i k opravě krovu a byla položena nová střešní krytina z pálených tašek - bobrovek. Při
stavebních úpravách byla opravena fasáda a objekt byl omítnut vápenocementovou hladkou omítkou bílé barvy. Plastické
šambrány a lizény byly zvýrazněny jahodovou pastelovou barvou. Provedenými stavebními úpravami dostal objekt
opět svou původní podobu.
3) Stezka k Šibeničnímu vrchu ve Vranově nad Dyjí (Vranovský okrašlovací spolek)
Vranovský okrašlovací spolek zajistil odkrytí a očištění zbytků stavby na Šibeničním vrchu nad Vranovem nad Dyjí a
prořezání dřevin v jeho okolí. Vyhlídkové místo, které zde vzniklo, opatřil informační tabulí vysvětlující jeho
význam a historickou funkci. K významnému bodu zajistil přístup nově proklestěnou stezkou, která se napojuje na
naučnou stezku z Vranova do Onšova spravovanou sdružením Clary. Tato stezka tak byla významně obohacena a vzniklo
další místo, které připomíná historický odkaz vranovské krajiny.
4) Naučná stezka Karla Claryho (Občanské sdružení Clary)
Občanské sdružení Clary z Vranova nad Dyjí dlouhodobě pečuje o krajinu i život občanské společnosti na Vranovsku.
Jednou z vlajkových lodí sdružení je naučná stezka, která vede od vranovského kostela k Onšovu. Již před lety
členové sdružení na stezce vyřezali náletové dřeviny a umístili informační tabule s údaji o historii místa. O
průchodnost stezky průběžně pečují. Kaple Výběrčího, před časem obnovená péčí obce Vranov včetně historických
maleb, naučnou stezku organicky doplnila. V loňském roce členové sdružení Clary obohatili její polní část u Onšova
o stromořadí starých odrůd ovocných dřevin za přispění Správy národního parku. Na nákupu stromů se částečně
podílela i obec Onšov. Sdružení Clary tak oživuje nejen různé aspekty historického odkazu naší krajiny, ale
přispívá i ke vzájemnosti a spolupráci dnešních obyvatel Vranovska.
5) Péče o ovocný sad (soukromý majitel)
Z krajiny Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma prakticky vymizely menší plochy nekomerčních ovocných
sadů, které představují biotopy umožňující přežití celé řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Jednou z mála vzorně udržovaných ploch nekomerčních sadů v soukromém vlastnictví je nominovaná plocha u Hradiště u
Znojma. Tento sad se kromě různých druhů ovocných dřevin a udržovaného nízkostébelnatého trávníku vyznačuje
výskytem krásných věkovitých exemplářů mišpulí (Mespilus germanica), na kterých je patrná
pravidelná údržba a péče. Takto staré a přitom životaschopné jedince druhu mišpule nalezneme v Podyjí velmi
vzácně. Navíc jde s největší určitostí o původní klon tohoto druhu, který se v Podyjí pěstoval od nepaměti.
Takto udržované staré stromy mají tak navíc i genofondový potenciál.
6) Údržba sakrálních památek (Nadace pro obnovu církevních památek děkanství znojemského)
V krajině Podyjí chátralo množství drobných i větších církevních památek. Znojemská Nadace pro obnovu církevních
památek děkanství znojemského takové stavby již mnoho let systematicky vyhledává a zajišťuje jejich odbornou
rekonstrukci. Za posledních 20 let se tak desítky nepěkných ruin změnily v malebné prvky oživující krajinu nejen v
národním parku a jeho ochranném pásmu. Nadace opravuje většinou drobné sakrální objekty, ale troufne si i na větší
stavby. Její zásluhou byla například v roce 1993 na zbylých obvodových zdech znovu postavena kaple Panny Marie
Bolestné na vřesovišti u Popic. Odkaz dávno zemřelých obyvatel Znojemska je tak i dnes v dobrých rukou.
7) Rekonstrukce zemědělské usedlosti (soukromý majitel)
Původní usedlost, která se nachází v jižní části návesního prostoru obce Konice, byla před rekonstrukcí ve velmi
špatném technickém stavu. Stávající majitel usedlosti se pustil do poměrně rozsáhlé rekonstrukce, díky které dostala
usedlost nový architektonický výraz. Na objektu se při rekonstrukci objevila řada významných architektonických
detailů (plastické profilované šambrány kolem oken, podokenní římsy, profilované podstřešní římsy, členění oken,
hladká omítka v pastelových barvách) tak typických pro Podyjí. Vlastník však nezůstal jen u opravy domu, navázal i
péčí o přilehlé pozemky v záhumení, které obhospodařuje malozemědělským způsobem, který byl kdysi v podyjských vsích
obvyklý a s nástupem velkých zemědělských podniků jej ubývá. Zájem majitele o historii místa se projevil i vlastním
nákladem vydanou populární brožurkou o vývoji Konic.
8) Oprava rodného domu Charlese Sealsfielda (Občanské sdružení Popice Charlese Sealsfielda)
Toto nedávno založené občanské sdružení přispělo výrazným dílem k citlivé rekonstrukci chátrajícího historicky
cenného rodného domu světově známého rodáka z Popic Charlese Sealsfielda. Opravený dům slouží jako muzeum ke
spravování nejen literárního odkazu této osobnosti, ale také jako moderně pojaté komunitní centrum, které podporuje
rozvoj kulturního a společenského života této městské části. Občanské sdružení tak výrazně a jedinečně přispívá k
propagaci historického, kulturního a přírodního dědictví místa. Akcemi pořádanými v opraveném areálu, ale také
dalšími aktivitami a úpravami prostředí uvnitř obce i v záhumení podporuje obrodu pocitu sounáležitosti místních
lidí, rozvoj upřímné sousedské spolupráce s rakouskými občany a v neposlední řadě i úctu k okolní krajině a jejímu
environmentálně citlivému užívání.
9) Oprava domu v Popicích (soukromý majitel)
Dům se nachází v historickém jádru obce Popice. Jedná se o sídlo s velmi významně dochovanou urbanistickou
strukturou středověkého založení s charakteristickými znaky vinohradnického podnikání. Na většině stavení v
historickém jádru obce jsou na fasádách doposud zachované architektonické detaily, které jsou typické pro oblast
Podyjí. Majitel postupně dům rekonstruuje. Při rekonstrukci zachovává významné architektonické detaily na fasádě
(plastické profilované šambrány kolem oken, podokenní římsy, profilované podstřešní římsy, členění oken, plastické
prvky u vrat) a používá původní materiály a díly (cihly, kachle, šrouby, kování apod.). Dále citlivě opravil
střechu za použití původních střešních tašek. Díky tomu si objekt zachovává svůj jedinečný výraz a významně se
podílí na hodnotě a harmonickém působení návesního prostoru.
10) Péče o krajinu v okolí Hnanic (obec Hnanice)
Katastr Hnanic patří do východní teplé a intenzivně zemědělsky využívané části ochranného pásma národního parku.
Zemědělskému hospodaření odpovídá i struktura krajiny, často velmi ochuzená a tvořená převážně velkými lány polí a
vinic. Obec Hnanice nebyla s touto jednotvárnou krajinou spokojená a rozhodla se ji dotvořit novými prvky. Dle
vyprávění pamětníků hnaničtí nalezli místa, kde stávaly dávno zaniklé poklony u cest, a jedenáct jich nově
vybudovali. Zasvětili je pečlivě vybraným světcům, kteří jistě budou bdít nad obyvateli i návštěvníky Hnanicka. K
cestám mezi poklonami doplnili ovocná stromořadí. Stromy dnes už nesou chutné ovoce, které poskytne každému
poutníkovi vítané osvěžení. Hnanicko se znovu stalo malebnou krajinou měkkých linií, která láká k procházce i
odpočinku. Hnanice jsou jednou z mála obcí ochranného pásma, která dosud investovala tolik energie i financí i do
péče o stav katastru mimo zastavěné území obce.