Slivoň švestka – Prunus domestica
Strom, jehož pěstování má v Evropě dlouhou tradici. Plodem jsou dužnaté peckovice s modravým ojíněným, někdy bývají ochmýřené. Barva plodů může být od bledě žluté přes zelené tóny až po typickou modrou barvu.
HAYNE, Friedrich Gottlob. Getreue Darstellung und Beschreibung der in der Arzneykunde gebräuchlichen Gewächse, wie auch Solcher, welche mit ihnen Verwechselt werden Können [online]. Berlin, 1805. Dostupné z: https://archive.org/details/b24923497_0001
Kde roste: Ve volné krajině Národního parku Podyjí se setkáváme jednak s kulturními odrůdami slivoní (naroubovanými na podnoži) nebo se zplanělými jedinci kulturních odrůd, které se většinou množí buď semenem, nebo častěji kořenovými výmladky, kdy vytvářejí husté porosty v okolí bývalých sadů či zahrad. V zahradní a krajinářské praxi se dále můžeme setkat i s okrasnými odrůdami slivoní s různým typem habitu a olistění nebo se zajímavou barvou květů či plodů.
Využití: Švestky obsahují cenné vitamíny a minerály, jejich významnou složkou jsou i antioxidanty, které bojují proti volným radikálům a stopové prvky. Jsou skvělým zdrojem energie a v zimě dokonalou zásobárnou nedostatkových a zdraví prospěšných látek, které chrání tělo před rakovinou a nemocemi srdce, mají také výborné detoxikační účinky. Projímavý účinek švestek je dobře znám už po staletí. Sušením se v ovoci zvyšuje obsah antioxidantů, které chrání organismus před vznikem rakoviny, stárnutím pokožky a dalšími chorobami. Švestky mohou ovlivnit i pevnost kostí, jsou důležitým zdrojem draslíku, který chrání organismus před ztrátou vápníku. Pravidelná konzumace švestek může zpomalit průběh nemocí spojených se stárnutím a pomáhá udržet jasnou mysl. Neméně tradiční je použití švestek v české kuchyni. Plody se konzumují čerstvé ale i ve studené (hlavně do různých ovocných salátů) a teplé kuchyni (při pečení koláčů a buchet, chutné jsou i švestkové knedlíky nebo omáčky k masům), a také v potravinářství (z měkčích plodů vyrábí povidla, džemy, sirupy a džusy, pevnější švestky se kompotují) a v kosmetickém průmyslu (do různých tělových a masážních krémů, při výrobě parfémů a do koupelových pěn a solí). Používají se také k výrobě destilátů, známých jako slivovice, která v malém přiměřeném množství působí příznivě na srdce a cévy, podporuje chuť k jídlu a trávení. Vynikající jsou i švestky, které se nechávají na stromě tzv. „přejít mrazem“. Mají vysoký obsah cukru a energetickou hodnotu.
Lidové léčitelství: Listy stromů slivoně obsahují kumariny, které působí proti vzniku trombózy a mají pozitivní vliv na stav cév a kapilár. V lidovém léčitelství se odvar z listů doporučuje na léčbu poruch metabolismu a revmatických chorob. Čerstvé i sušené listy se přikládají na rány, protože urychlují jejich hojení.