Studenti znojemských základních škol absolvují inovativní kurzy v Podyjí

/FOTOGALERIE/ Jaký mají vliv přehrady na teplotu vody v Dyji, kam až by stoupla hladina řeky při realizaci přehrady u Býčí skály, nebo jaké rostliny rostou na různých místech v Podyjí zkoumali žáci znojemských základních škol na přelomu dubna a května. Nové pilotní terénní kurzy by jim měly pomoci pochopit souvislosti ochrany přírody na Znojemsku. V rámci projektu financovaného z Programu podpory obcí v regionech národních parků vzniknou i učební pomůcky a plány pro jejich spolužáky. 

Nový vzdělávací projekt s názvem „Příručka – příroda, ebnice, kamarádka“ zaměřený na vyučování v prostoru Národního parku Podyjí má tak za sebou první kurzy. „Na trase mezi znojemskou přehradou a Trauznickým údolím pořizovali žáci srovnávací fotografie míst, které zanikly v souvislosti s výstavbou znojemské přehrady, na Sealsfieldově kameni byli seznámeni s projektem přehrady u Býčí skály, jehož realizace by nenávratně znehodnotila rozsáhlé, biologicky cenné území. V části odehrávající se mimo terén pak vytvářeli mapu zobrazující zatopenou oblast, která by výstavbou přehrady vznikla,“ popsal učitel ze ZŠ Pražská Stanislav Palatka.

Žáci devátých ročníků ze ZŠ Pražská například zkoumali také vliv přehrad na teplotní charakteristiku vody nad a pod hrází. „Experimentální měření prováděli během jednoho dne ve Vranově nad Dyjí a následně ve Znojmě. Získaná primární data pak statisticky zpracovali a interpretovali. Průkazná měření a jejich výsledky se pak staly základem pro hypotézy k chodu teplotních poměrů v průběhu roku,“ přiblížil Palatka.

Terénní kurzy byly ale zaměřeny i na fenomén botanické pestrosti Podyjí. "Sedmáci z naší školy porovnávali druhové složení bylin na třech lokalitách – na louce pod Šobesem, na okraji cesty od Judexova mlýna k Hnanicím a na Havranickém vřesovišti. Sledována byla také četnost dřevin bezprostředního okolí, teplota a vlhkost vzduchu,“ uvedl Palatka. Odbornou podporu poskytnul v rámci spolupráce na projektu s Jihomoravským muzeem ve Znojmě botanik Milan Šenkýř.

Cílem projektu je posílení pozitivního vztahu žáků k životnímu prostředí a jeho vnímání, získání širšího okruhu znalostí o národním parku v kontextu důležitosti ochrany životního prostředí na základě vlastní řízené aktivity převážně přímo v prostředí Podyjí. „K tomuto účelu jsou vytvářeny a následně v reálné výuce ověřovány kurzy terénní výuky zaměřené na aktivizaci žáků, poznání předmětu výuky „naživo” a propojení více vyučovacích předmětů v kontextu poznávání místního regionu,“ zdůraznil Palatka.

Projekt bude realizován v letech 2016 a 2017. Jeho autoři ale doufají, že si takto koncipovaná výuka najde prostor ve vzdělávacích programech škol i po jeho skončení. Řešitelský tým se skládá z učitelů ZŠ Pražská, ZŠ nám. Republiky, ZŠ Mládeže a ZŠ Přímětice. Odbornou supervizi nad projektem zajišťuje Správa Národního parku Podyjí a odbornou podporu v terénu i při tvorbě kurzů poskytuje Jihomoravské muzeum ve Znojmě.