Tůně, mokřady a rybníky: Podyjí nabízí desítky skrytých vodních království

20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ - Kromě řeky se na jaře v Podyjí probouzí vodní život i v desítkách dalších vodních ploch.  Rybníky a tůně nabízí útočiště skokanům i vážkám.

Vajíčka ropuch

Dlouhé tenké provazce vajíček ropuch jsou jedním z typických jarních jevů rybníků, mokřadů a tůní Podyjí. V dospělosti ropuchy loví noční hmyz a útočníky se snaží zastrašit typickým nafukováním. FOTO: Archiv Správy Národního parku Podyjí

Když se na jaře vydá návštěvník Podyjí z Lesné do Čížova po modré turistické značce, může si užít hned několika podob vodního života v národním parku a jeho bezprostředním okolí. Kolem Klaperova potoka projde kolem rybníků Pod Lesnou, mine rybník Protržený, pokochá se malebným Čížovským lesním rybníkem. Ještě než dojde do cíle své cesty, může si pořádně prohlédnout tůně u potoka před  Čížovským novým rybníkem.  V drobných vodních plochách a na okraji rybníčků právě nyní bují jedinečný jarní život.

Právě tyto drobné tůně, mokřady a rybníky jsou domovem pro další generace obojživelníků. Na jaře v nich pozorovatelé mohou nalézt nové, větší či menší shluky snůšek vajíček skokanů, kuňek či rosniček nebo dlouhé tenké provazce vajíček ropuch, které jsou upevněny na vodních rostlinách a předmětech ležících ve vodě. Život pod vodní hladinou víří svatebními tanci čolků. Nechybí ani potápníci, vodní ploštice, šídla, vážky a další zástupci hmyzí říše. Při troše štěstí zde můžete vyplašit například i čápa černého, pro kterého jsou snůšky žabích vajíček vítanou pochoutkou.

Kromě řeky Dyje je Národní park Podyjí na vodní plochy relativně chudý. Přesto se zde nachází 29 menších rybníků. Všechny dohromady by se při své společné rozloze zhruba 9,8 ha vešly do Rožmberku, největšího rybníku v Čechách, více než pětašedesátkrát. Největším rybníkem Národního parku je Čížovský nový rybník, který se rozkládá na ploše 1,8 ha.

Vodní rostliny a živočichové se v Podyjí mohou uchýlit ale i do třicítky dalších míst. Větší kaluže zůstávají ve zbytcích protržených a opuštěných rybníků. Azyl jim nabízejí i uměle vybagrované tůně či prohloubené mokřady.

Mnoho tůní, mokřadů i rybníků však z krajiny v uplynulých letech zmizelo. Za oběť padly odvodňování zemědělské půdy nebo se postupně zanesly za výrazného přispění erozních splachů z rozsáhlých okolních zemědělských pozemků. Zbylé vodní plochy je proto nezbytné udržovat a rozšiřovat. Ve spolupráci se zemědělci se Správě Národního parku Podyjí podařilo zatravnit okolí nejohroženější z nich. Na vytipovaných místech postupně vznikají nové tůně. 

Tůně a rybníky však mohou poskytovat prostor pro život obojživelníků pouze v případě, že nedojde k jejich přerybnění. Ryby totiž představují buď potravní konkurenty nebo predátory pro vajíčka a pulce žab a larvy čolků. Tůně je nutné udržovat bez ryb trvale. Proto je Správa parku hloubí jen do jednoho metru, tak aby v nich nemohly ryby v zimě přežít.

Specifického nepřítele pro obojživelníky představuje do České republiky z východního Ruska zavlečená střevlička východní. Rychle se rozmnožuje, je odolná a žábám a čolkům ubírá jejich přirozenou potravu.  Rybníky v povodí Klaperova potoka proto postupně čeká v zimních měsících vypuštění, takzvané zimovaní. Bez vody zůstanou i celý následující rok. Vyčistí se tak od této nepůvodní rybky.

O své rybníky se starají dobře i obce. Havraníkům se podařilo velice citlivě a vhodně obnovit tamní rybník a v místě zaneseného mokřadu vybudovat další drobnější vodní plochu. Lukov v loňském roce dokončil opravu rybníka a bývalé hasičské nádrže a vyhloubil pět nových tůní. Správa Národního parku Podyjí vybudovala protipovodňovou tůň v Čížově, tůně u Klaperova potoka a tůně u turistické cesty v Podmolí. V tůních u Klaperova potoka odborníci v loňském roce našli více než 30 dospělých čolků. Během krátké doby se tak zařadily mezi významné lokality s vysokým počtem těchto obojživelníků v kontextu celého širšího regionu Znojemska. Po povodních v roce 2001 Správa parku také opravila poškozené hráze například Čížovského lesního rybníka a Pustého rybníka u Podmolí.

Promyšlené budovaní tůní a rekonstrukce rybníků myslí i na migrující žáby ze zimovišť na místa rozmonožování. Pevné zábrany u silnic jsou součástí nových tůní v Lukově. Přenosné bariéry má Správa parku připraveny k použití například na Čížovsku.  Na silnicích na místa tahů žáb upozorňují řidiče i oficiální dopravní značka a někde i siluety žab namalované na silnicích.

Dva jarní výlety po rybnících a tůních Národního parku Podyjí

Z Lesné do Čížova po modré kolem Klaperova potoka:
Projdete hned kolem 4 rybníků (Pod Lesnou, Protržený, Čížovský lesní, Čížovský nový),  pozorovat budete moci i jarní život v tůních okolo Klaperova potoka

Za rybníky a tůněmi kolem Podmolí
Z Podmolí nejprve po zelené ke Žlebskému rybníku, potom po červené směrem na Nivky okolo Pustého rybníka, v blízkosti tůní, pak podél lesa na žlutou značku a zpět do Podmolí.

Martina Kosová má na Správě národního parku Podyjí na starosti vodní plochy

 

ImageČlánek vyšel ve Znojemském deníku jako součást seriálu k dvacetiletému výročí založení Národního parku Podyjí

 

&source=https://nppodyji.cz" title="LinkedIn" onclick="javascript:window.open(this.href,'', 'menubar=no,toolbar=no,resizable=yes,scrollbars=yes,height=600,width=600');return false;">