Vřesovištěm u Havraníků projede pásák. Pomůže vřesu i vzácným okáčům

/FOTOGRAFIE/ Nezvyklou akci připravují správci Národního parku Podyjí nedaleko Havraníků. V první půlce května vyjelo po zhruba 300 metrové, pečlivě vybrané, trase pásové vozítko se dřívím. Jeho úkolem bude obnažit hlínu na travnatém úseku vřesoviště. Takto vytvořené plochy pomohou omladit vřes a vytvoří prostor pro méně průbojné rostliny a živočichy. Pásák bude přes vřesoviště jezdit zhruba týden.

Image

Pásové stroje pomáhají lesníkům Správy Národního parku Podyjí šetrně odvézt dříví z lesa. Nyní pomohou omladit vřesoviště u Havraníků. FOTO: Archiv Správy Národního parku Podyjí.

PROHLEĎNETE SI FOTOGALERII: Pásák přejíždí Havranické vřesoviště

„Využili jsme okamžiku, kdy se bude z nedalekého lesa svážet dříví. Trasu vedoucí napříč vřesovištěm a ne po cestách jsme vybrali záměrně proto, aby vzniklo žádoucí narušení travního porostu. Trať jsme pečlivě prověřili, aby nedošlo k poškození ptačích hnízd umístěných na zemi nebo zničení chráněných rostlin," popsal referent pro přírodovědný management lesních a nelesních ekosystémů Správy Národního parku Podyjí Robert Stejskal.

Zhruba týden trvajícími pracemi vznikne vyježděná cesta, na které zůstane odhalená zemina s mírně narušeným travním drnem. Pro vřesoviště to nebude ale nic nového. V minulosti po sobě podobné stopy zanechávala například stáda dobytka. Místa s takto narušeným řídkým trávníkem a holou půdou rychle obsadí druhy, které za „normálních okolností" nemají takto příznivé podmínky. „V Podyjí to jsou například motýli okáči, různé druhy sarančí, samotářské včely nebo na ně vázané majky. Pouze na holých, narušených místech se dokáže zmlazovat vřes nebo třeba kručinka chlupatá," vypočítal Stejskal.

Po skončení svozu dříví vyježděné místo správci parku nechají znovu regenerovat. Je proto důležité, aby ho lidé nevyužívali jako novou cestu.  „Druhy těchto raných stádií při obsazování obnažené půdy totiž patří v dnešní krajině k nejohroženějším, a proto se je snažíme podporovat," dodal Stejskal.

Není to poprvé, kdy Správa Národního parku Podyjí použila takto nezvyklé způsoby péče o vřesoviště. Na Kraví hoře nebo za Popickou kaplí se například osvědčilo strhávání drnů třtiny křovištní pomocí bagru. Již po roce se na holých ploškách objevily mladé polštářky zmlazujícího vřesu, místo využilo ke slunění množství vzácného hmyzu a agresivní třtina ustoupila.

K neortodoxním způsobům se přiklání správci území i na jiných místech Česka. Těžká vojenská technika například minulý rok rozjezdila pečlivě vybrané části přírodní památky Na plachtě nedaleko Hradce Králové.  Tanky tam do přírody pomohly vrátit ohrožené druhy obojživelníků.