Správa národního parku Podyjí

Jasoni jsou aktivní za teplého slunného počasí. Většinu času nyní tráví získáváním potravy a pářením. Milují nektar kvetoucích bylin. V Podyjí například chrastavců, hvozdíků nebo kopretin.

„Poletující motýli jsou především samečci vyhledávající druhé pohlaví. Naopak samičky jsou málo pohyblivé, zpravidla sedí na rostlinách a vyčkávají na přílet svého favorita. Jakmile se jasoni spáří, na zadečku samičky se objeví speciální voskový útvar – sphragis – který zabraňuje opakovanému páření s jiným samečkem,“ vysvětlil entomolog Správy Národního parku Podyjí Robert Stejskal.

Motýli žijí velmi krátce – jen pár týdnů v období květen až červen. Samička klade vajíčka do lesní hrabanky, na prosvětlená místa s výskytem dymnivek. Vajíčka setrvávají v hrabance až do příštího roku, kdy se z nich začátkem dubna líhnou housenky. Ty žijí jednotlivě, jsou velmi plaché a na rozdíl od motýlů je šance na jejich pozorování prakticky minimální. „Jejich potravou jsou právě dymnivky. Po konzumaci dostatečného množství potravy se housenky kuklí, zanedlouho se z nich líhnou noví motýli a cyklus se může opakovat,“ upřesnil Stejskal.

Jasoň dymnivkový, zástupce pěti našich druhů čeledi otakárkovití, létá s oblibou na údolních loukách. Častý je i na loukách v bezprostřední blízkosti turistických stezek, třeba na louce pod Šobesem, na Lipinské louce nebo na poli pod Hardeggem. Kromě luk jej ale můžete spatřit prakticky kdekoli v lese, zejména v místech, kde jsou širší lesní cesty, odpočívadla nebo osluněné lesní okraje.

Jasoň je bohužel i příkladem ohroženého motýla, postupně mizejícího z naší přírody. Jeho populace se v minulém století dramaticky snížila a tak dnes přežívá jen na zlomku původních lokalit. Kromě Podyjí se s ním může setkat třeba na Pálavě, v Bílých Karpatech nebo v Moravském Krasu. Na českých lokalitách již bohužel vymizel. Za hlavní příčinu ohrožení považují odborníci změnu hospodářského využívání lesů. Jasoň je druhem světlého lesa, kterému nevyhovují dnešní, z pohledu jasoně, příliš husté a tmavé lesy.

Vzhledem k ohrožení je jasoni v Podyjí věnována zvýšená pozornost. Důležitost záchrany jasoně v podyjské přírodě zvyšuje i fakt, že se zde vyskytuje zcela osobitá forma považovaná za samostatný poddruh Parnassius mnemosyne litavius. Tento poddruh je známý pouze z Podyjí a přilehlého Thayatalu, zatímco na okolních lokalitách v blízkosti Znojma a v Dolních Rakousech již vymizel.

„Součástí aktivní ochrany jasoně jsou opatření spočívající v prosvětlování lesních porostů na vybraných místech. V sousedství údolních luk můžete vidět prosvětlování lesních okrajů a vytváření menších i větších pasek. Lokality jako Hardeggská stráň nebo Sloní hřbet jsou udržovány jako řídké lesostepi občasným odstraňováním náletových dřevin,“ dodal Stejskal. Jasoňům také vyhovují odlesněné průseky pod elektrovody.
Podpora jasoně a dalších, opravdu velmi početných druhů vázaných na světlé lesy, byla jedním z hlavních motivů v současnosti probíhající obnovy výmladkového hospodaření nebo lesní pastvy v lesích Podyjí.