Způsoby péče o les

Historické využívání lesů Podyjí

 

Podle stupně ochrany území od CHKO směrem k NP, v závislosti na daném legislativním rámci a později i vlivem nejdůležitějšího managementového nástroje – práva hospodaření (na Správu NP Podyjí bylo převedeno k 1.1.1994) se postupně měnila ochrana lesních společenstev a způsoby péče o les.

S postupným vznikem jednotné koncepce péče o les, byly definovány a postupně v praxi používány i jiné způsoby péče o les:

  • upustilo se od holosečného způsobu hospodaření – maloplošné holé seče jsou používány pouze v případě přeměn akátových porostů
  • těžba a přibližování dřeva jsou v maximální možné míře situovány do zimního období tak, aby se minimalizovalo poškození podrostu i půdního povrchu
  • při těžbě dřeva je v maximální míře používáno tzv. směrového kácení, aby se co nejméně poškodily ponechané stojící stromy a přirozená obnova

  • při směrování a přibližování dřeva se přestala používat těžká mechanizace (lesní kolové traktory - LKT) a kromě lehčích univerzálních kolových traktorů se začala používat mechanizace k přírodě šetrná jako jsou malé pásové vyvážecí soupravy

    Práce s vyvážecí soupravou TERRIPráce s vyvážecí soupravou TERRI

     

    Přibližování dříví potahemPřibližování dříví potahem

     

  • je kladen důraz na maximální využití přirozené obnovy cílových dřevin

    Přirozená obnova bukového lesaPřirozená obnova bukového lesa

     

  • při zalesňování se používají výhradně stanovištně odpovídající dřeviny s maximálním využitím sadebního materiálu pocházejícího z území NP

  • při výchovných zásazích (prořezávky a probírky) jsou preferovány cílové dřeviny s ohledem na jejich zastoupení v porostu

  • změnil se pohled na význam různých druhů dřevin – např. bříza dříve považovaná za tzv. plevelnou dřevinu je nyní preferována na úkor „hospodářsky významných“, ale stanovištně nevhodných jehličnatých dřevin

  • při mýtních úmyslných těžbách jsou ponechávány staré dospělé stromy cílových dřevin – tzv. výstavky

  • v porostech je ponecháváno odumřelé dřevo k zetlení

    Ležící mrtvé dřevo na BraitavěLežící mrtvé dřevo na Braitavě

     

  • na části území jsou lesní porosty ponechány samovolnému vývoji

  • jsou využívány přírodě blízké způsoby pěstování lesa, např. metoda cílových stromů

  • v lesních porostech jsou uplatňovány různé "účelové" zásahy jako např. ponechávání, resp. vytváření  a udržování sníženého zakmenění nad vybranými společenstvy xerotermních rostlin.

Autor: Petr Vančura

Autor: Petr Vančura